Německé hranice – ilustrační foto FOTO: handelsblatt.com
FOTO: handelsblatt.com
Česko-německé vztahy už pamatují mnohem lepší časy než dnes, komentuje německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) drakonická opatření svého souseda v době pandemie nového typu koronaviru. Hovoří o úpadku vzájemných vztahů, které připisuje politice českých populistů. Zvláštní prostor však věnuje i střetu zájmů českého premiéra stejně jako jeho výpadům vůči členům delegace kontrolního výboru Evropského parlamentu, která v Česku ověřovala informace o podezřelém odklánění dotací do premiérova koncernu.
Oním světlejším momentem, který FAZ výslovně zmiňuje, bylo Česko-německé diskusní fórum založené v roce 1997 spolu s přijetím Česko-německé deklarace za účelem rozvoje dobrých vztahů. S těmi je to však dnes v čase epidemie při pohledu z německé strany spíše nahnuté.
Za zmíněným ochlazením v době krize byly od března zavřené české hranice. „Česká vláda uvalila na své občany ze dne na den plošný zákaz vycestování,“ připomíná německý list v Česku donedávna platné omezení, které ochromilo četné provozy v příhraničních oblastech. Znemožnilo totiž do Německa dojíždějícím Čechům cestu do práce. Výjimka, která pro ně platila, byla jen teoretická. Možnost pravidelně si obstarávat pro přejezd hranice vyžadované zdravotní potvrzení má jen menšina z nich. Německé provozy tak bez jakéhokoliv varování rázem přišly o 35 000 českých pracovníků. Problém nejvíce pocítili v Bavorsku, na které připadají dvě třetiny z těchto denně dojíždějících gastarbeiterů. „Bez nich jsou mnohé podniky v podstatě ochromené nebo musejí výrazně omezovat výrobu,“ konstatuje list.
Přes ústupek českého kabinetu ke kompromisní variantě, kdy nově stačí předkládat negativní výsledek testu na koronavirus jen jednou měsíčně, rozhořčení ani jednu z dotčených stran, tedy české zaměstnance ani jejich německé zaměstnavatele, dosud neopustilo. Poslanec Spolkového sněmu za bavorskou Křesťansko-sociální unii (CSU) Christian Schmidt, který spolu s bývalým místopředsedou Evropského parlamentu Liborem Roučkem předsedá Česko-německému diskusnímu fóru, citovanému listu navíc řekl, že se v České republice vyskytuje určitý názor, podle něhož číhá nebezpečí nákazy právě v Německu.
Autoři komentáře pohlížejí kriticky i na své domácí problémy a pochybení. Jednak poznamenávají, že je v Německu na srovnatelný počet obyvatel více nakažených než v Česku, a zároveň uznávají, že ani německý zákaz vývozu zdravotnického materiálu nebyl právě vstřícným gestem. Následný zákaz vycestování, jejž Česká republika uvalila na vlastní občany, kteří v Německu pracují jako zdravotnický personál, zmiňuje list už jako českou odpověď na výše zmíněné omezení z německé strany.
Daleko závažněji zní výhrada k metodám českých populistů. „Česká politika i nadále ráda nadbíhá protiněmeckým náladám. Výtky na adresu souseda padají na úrodnou půdu,“ postihuje prestižní německý deník nízkou úroveň české politické kultury. Nezapadl ani moment, kdy „bylo na videokonferenci českou stranou důrazně poukázáno na to, že podpora EU v zemi upadá“.
„Předseda vlády Andrej Babiš se cítí zvláště z německé strany napadaný, jakmile je ze zahraničí kritizován střet zájmů mezi jeho úřadem a jím založeným zemědělsko-potravinářským koncernem Agrofert,“ všímá si list Babišovy účelově předstírané ukřivděnosti, kdykoliv postrádá argumenty na svou obhajobu. „I proto, aby učinil zadost jednomu českému zákonu, odevzdal sice tento koncern do svěřenských fondů, ty však nadále kontroluje, jak konstatovala zpráva Evropské komise,“ nabízí Frankfurter Allgemeine Zeitung německému čtenáři vhled do českého absurdistánu.
Nechybí ani připomínka drzosti, s níž Babiš nevybíravě slovně zaútočil na německou europoslankyni Moniku Hohlmeierovou, která vedla únorovou misi poslanců z Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu do České republiky, aby zde zjišťovala metody dotačního magnáta v čele českého státu.
