V souvislosti se zveřejněním incidentu Jakuba Železného s městskou policií se objevily pochyby o tom, zda měla policie právo nahrávku zveřejnit. V daném případě šlo očividně o zásah do práva Jakuba Železného na podobu (jde o součást ochrany osobnosti) a je otázka, zda to byl zásah oprávněný, či nikoli. Je celkem nepodstatné, že městská policie zveřejnila záznam, na němž bylo obtížnější moderátorovu podobiznu identifikovat, protože očividně existovaly osoby, které tuto identifikaci provedly.
Bez svolení se zachycením podoby či užitím podobizny je možno oprávněně zasáhnout do těchto práv pouze v případě zákonných licencí, což znamená zachycení podoby a užití podobizny k úředním účelům na základě zákona, ke zpravodajským účelům a k účelům vědeckým a uměleckým.
V ostatních případech se jedná o zásah neoprávněný, přičemž není podstatné, zda zachycení podoby či užití podobizny způsobilo nebo hrozilo způsobit oprávněné osobě újmu, či nikoli, čili zda takový zásah byl difamující, či dehonestující.
Oprávněný veřejný zájem?
Vzhledem k tomu, že městská policie užila inkriminovaný záznam k informování veřejnosti, bude klíčové posouzení, zda je možné takové užití podřadit pod zpravodajskou licenci, kdy může být bez souhlasu dotčené osoby oprávněně zasáhnuto do práva k podobě. Pro tuto úvahu je podstatné, zda se jedná o zpravodajství o věcech oprávněného veřejného zájmu, či nikoli.
V první řadě je zapotřebí prozkoumat oprávněnost takového zájmu, zda tedy zájem není vyvolán pouhou zvědavostí či touhou po senzaci nebo z jiného důvodu, který není možno označit za oprávněný. Je rozdíl mezi věcmi, které jsou zájmem veřejnosti, a ve veřejném zájmu. První se dá měřit počtem prodaných výtisků nebo sledovaností, druhé musí být podrobněji zkoumáno.
Věc oprávněného veřejného zájmu musí být významným přínosem k věci závažné důležitosti. Tato důležitost může být dána jednak událostí samotnou, ale i tím, kdo je aktérem takové události.
Pokud se například někdo rozhodne ukončit svůj život skokem z Nuselského mostu, je to jeho navýsost soukromá záležitost, ale svým činem zároveň vytváří událost, o které může být referováno jako o věci závažné důležitosti. Banální přestupek, který Jakub Železný spáchal, takovou událostí zcela jistě není.
Je tedy otázka, zda zveřejnění incidentu nebylo ospravedlněno osobou jeho hlavního aktéra. I soukromý život osobností veřejného zájmu může být za určitých okolností oprávněným veřejným zájmem, a to tehdy, pokud jejich soukromý život má nebo může mít vztah ke schopnosti nebo způsobilosti osobnosti veřejného zájmu vykonávat veřejnou činnost nebo jestliže jejich soukromý život může mít význam pro hodnocení jejich činnosti ve veřejném životě.
Jestliže by tedy politik, který ve svém politickém programu vyznává rodinné hodnoty, byl zachycen na schůzce se svou dosud utajovanou milenkou a takový snímek by byl zveřejněn, nemůže se dotyčný politik domáhat toho, že bylo zasaženo do jeho práv k podobě. I když se totiž snímek týká soukromého života, může mít vliv na hodnocení tohoto politika v životě veřejném.
Osoby zvýšeného zájmu…
Novináři, stejně tak jako politici, jsou osobami zvýšeného zájmu veřejnosti, a z tohoto důvodu musí akceptovat vyšší míru kriticismu než jiní lidé. Tyto osoby musí počítat s tím, že budou pod drobnohledem veřejnosti, která se zajímá jak o jejich profesní výkony, tak o jejich soukromý život, a provádí jejich kritické hodnocení.
I při informování o osobách zvýšeného zájmu veřejnosti je však nutné vyhnout se přehnaným urážkám či zesměšňování, a to i v případě, že se bude jednat o informace, které jsou založeny na pravdě.
Zveřejnění záznamu konfliktu Jakuba Železného s městskou policií tedy protiprávní nebylo, byť chybí odpověď na otázku, proč byl zveřejněn několik měsíců poté, co se stal, a proč nebyl zveřejněn záznam celý.
Vyšlo na webu Hlídacípes.org.