V posledních měsících se stále dokola opakuje, jak rostou preference hnutí ANO. K průzkumům volebních preferencí je přitom nutné přistupovat mnohem střízlivějším způsobem, než jak se běžně v médiích děje. Podobně je třeba vnímat i údaje o vzestupné podpoře Babišova hnutí. Navíc podzimní krajské volby mohou přinést ještě úplně jiný obrázek ohledně toho, jak je hnutí ANO úspěšné.
Problematické je především neustálé zdůrazňování jednotlivých čísel, která se vytrhávají z kontextu a mohou být jen krátkodobým výkyvem nebo mohou být ovlivněná statistickou chybou. Taková čísla nemají valnou vypovídací hodnotu, protože opomíjejí to hlavní. Ve skutečnosti tak mohou vytvářet klamný dojem a mást veřejnost.
Je potřeba brát v potaz, jaká konkrétní agentura je autorem daného šetření, protože metodologie různých společností i způsob kladení otázek se liší. V některých průzkumech tak zkrátka určité strany vycházejí lépe než v jiných nebo je celková hladina podpory všech subjektů vyšší či nižší.
Je proto krátkozraké skákat po výsledcích jednoho nebo několika málo průzkumů a přikládat jim příliš velkou váhu. Důležité je sledovat dlouhodobý trend voličské podpory, dívat se na delší číselné řady a srovnávat šetření několika různých agentur mezi sebou. To, že si s tím média většinou tuhle práci už nedávají a celkově průzkumy přeceňují a přistupují k nim nekriticky, je velká chyba.
Je to i případ aktuálních preferencí hnutí ANO. V několika posledních průzkumech má pěkná čísla. Šetření společnosti STEM zveřejněné 1. června mu přičítá 33,7 procenta hlasů a průzkum Kantar TNS z 30. dubna dokonce 34 procent. Další průzkumy z poslední doby, které by to potvrzovaly, však nenajdeme, protože se jich v posledních měsících už víc nekonalo, takže těžko z toho vyvozovat nějaký významnější trend.
Březnové průzkumy se pak pohybovaly v rozmezí mezi 29,5 a 34,5 procenta. Navíc podle STEM mělo hnutí ANO i v říjnu loňského roku 33,1 procenta a v listopadu 34,9 procenta, takže žádná změna. Naproti tomu čísla, se kterými přichází Median, jsou naopak sestupná: na konci září loňského roku 31 procent, v prosinci 30,5 a na konci letošního března jen 29,5 procenta. Z toho jasně plyne, jak jsou výsledky volebních průzkumů ošemetné a složité na interpretaci.
Hnutí ANO bez koaličních partnerů
Další významný faktor, který je dobré vzít v úvahu, co se týče dalšího vzestupu hnutí ANO, jsou blížící se krajské volby. Bez ohledu na to, jaké jsou jeho celostátní preference, Babišovo hnutí v nich dost možná dostane výraznou studenou sprchu, a to hned z několika důvodů. V první řadě krajské volby nejsou disciplína, která je mu šitá na míru. Postava všemocného šéfa, který vše zařídí, se v nich jednoduše prodává hůře.
V roce 2016 sice hnutí ANO vyhrálo v devíti krajích, nakonec však získalo jen pět hejtmanských postů. Je pravda, že od té doby preference Babišova uskupení vyrostly, ale nedá se říct, že by v krajích, kde vládlo, slavilo kdovíjaké úspěchy. Třeba ve Středočeském kraji pod hejtmankou Jaroslavou Pokornou Jermanovou ho spíš provází skandál za skandálem.
Navíc letos vzniklo velké množství koalic složených z opozičních stran, které v souhrnu mohou získat lepší výsledek, než když v předchozích krajských volbách kandidovaly spíše samostatně.
Důležitá je i volební účast, která zde bývá obecně nižší. Proto hodně záleží na tom, komu se podaří své voliče dostatečně mobilizovat a přitáhnout k volbám. Opoziční strany by v tom mohly být úspěšnější, protože jejich příznivci jsou celkově aktivnější a odhodlanější.
Svou roli v tom sehrávají i demonstrace a protesty Milionu chvilek, které rovněž tábor sympatizantů opozičních stran stavějí na nohy, takže by jejich účast v krajských volbách mohla být hojná. Jejich voliči vědí, jak významné je každé vítězství nad vládním hnutím, a to zvlášť před sněmovními volbami příští rok. Naproti tomu vztah voličů hnutí ANO k tomuto typu voleb je mnohem vlažnější. Ostatně Andrej Babiš v nich nekandiduje a ani o důchodech a dalších pro ně podstatných tématech se v nich nerozhoduje.
Další faktor, který může hnutí ANO uškodit, je, že i v těch krajích, kde vyhraje, bude velmi obtížně sestavovat koalici. Na to narazilo už po minulých krajských volbách. Tentokrát však může být tento problém ještě závažnější.
Odpor proti spolupráci s Babišovým hnutím od té doby zesílil. Navíc ve Středočeském, Olomouckém a Jihomoravském kraji získalo hnutí ANO pozici hejtmana zásluhou ČSSD či KSČM. Hlavně díky sociálním demokratům na tato hejtmanská křesla dosáhlo. Pokud sociální demokracie, případně komunisté ve volbách oslabí nebo z krajských zastupitelstev dokonce vypadnou, což hrozí, budou hnutí ANO chybět koaliční partneři. To dále sníží šanci na získání hejtmanských postů.
Neslavný volební výsledek Babišova hnutí v krajských volbách, respektive malý počet získaných hejtmanských křesel pak samozřejmě ovlivní atmosféru před sněmovními volbami. Pro opoziční strany to může být vítaná vzpruha, která zlepší jejich celkové vyhlídky.
I když se teď může zdát, jak je hnutí ANO na koni a jak jeho preference rostou, skutečnost může být dost odlišná a již na podzim se to může ukázat. Kromě toho se v té době může už také naplno projevit ekonomická krize a neschopnost vlády si s ní poradit, což rovněž může poznamenat preference Babišova uskupení.