Měl být obrodou zdecimované ČSSD, která se po volbách dostala do situace, která zdaleka nenapovídala tomu, že by se do budoucna měla stát vládní stranou. Jana Hamáčka však zachránil pouze fakt, že Andrej Babiš při hledání poddajného koaličního partnera ukázal na sociální demokraty. Tím se jejich předseda stal zajímavou politickou figurou, u níže se nevědělo, zda dokáže ustát tlak dvojice Babiš-Zeman. Dnes už je jasné, že to nedokázal. Dokonce se o to ani nepokusil.

Od začátku vyjednávání byli socialisté outsiderem a de facto měli pouze přikrýt ze sněmovny fungující hlasovací koalici ANO, SPD a KSČM. Hamáček tomu nevěřil a stále tvrdil, jak jeho strana bude pojistkou demokracie u nás.

Po několika měsících vyjednávání se však ukázalo, že bývalý předseda poslanecké sněmovny nemá sílu něco rozhodovat, nebo si dokonce bouchnout do stolu. Vymyslel, že o vstupu do vlády rozhodnou jeho spolustraníci v referendu, aby se později mohl vymlouvat na to, že postupuje pouze podle toho, jak mu po vnitrostranickém hlasování velí jeho kolegové.

Za tuto větu dokáže Hamáček skrýt vskutku hodně. Nyní se referendem ohání kvůli hlasování o důvěře. Prý všichni slíbili, že budou respektovat hlas většiny a pro fungující vládu zvednou ruku i ti poslanci, kteří před ní varují a upozorňují na nebezpečí, které se skrývá ve spolupráci s Babišem.

Hamáček ovšem zapomíná, že těm, kteří se referenda zúčastnili, také pár věcí slíbil. Třeba, že ministrem zahraničí za ČSSD bude Miroslav Poche. Nebyla tam žádná poznámka, že tohoto europoslance možná vymění, kdyby někomu vadil. Tento slib ovšem neplatí. Pocheho podrazil Hamáček hned, jak to šlo, a začal hovořit o tom, že by, pokud Zeman diametrálně nezmění názor, zatím klidně českou diplomacii vedl sám.

Tentokrát slova o slibech uvnitř sociální demokracie nepoužil. Jde totiž za svým osobním úspěchem, což pro předsedu ČSSD znamená ministerská funkce. Když Hamáčka podrazili Babiš i komunisté, vyprávěl o tom, jak je z toho smutný. Velmi rychle se však v současných poměrech aklimatizoval a začal se chovat stejně jako ti, které kritizoval.

Jeho snaha působit jako politik, který si jde za svým třeba i přes mrtvoly a vždy bojuje za potřeby občanů České republiky, však není uvěřitelná. Stále je to ustrašený Jan Hamáček, který poslechne toho, kdo na něj dostatečně zvýší hlas.