Zbavení ruských vojenských základen by mohlo být jednou z podmínek pro zahájení dialogu Evropské unie s novými syrskými orgány, uvedla šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová. „Jedná se o základny, kde jsou prováděny aktivity proti Africe a jižním sousedům. Vyvolává to obavy i o evropskou bezpečnost. Tuto otázku vzneseme,“ řekla Kallasová na tiskové konferenci po zasedání ministrů zahraničí EU v Bruselu.
Kaja Kallasová tvrdí, že nutnost „zbavit Sýrii ruského vlivu“ podporuje mnoho ministrů členských států Evropské unie. Konkrétně tuto otázku nastolil nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp. „Pokud jde o ruské vojenské základny v Sýrii, chceme, aby Rusko odešlo,“ řekl Veldkamp. Rovněž dodal, že uzavření ruských vojenských základen by mělo být podmínkou pro zrušení sankcí proti skupině Haját Tahrír aš-Šám, která vedla povstání proti Bašáru Asadovi a kterou EU považuje za teroristickou organizaci.
Kallasová rovněž sdělila, že Brusel vyslal do Damašku vysokého diplomata EU, aby navázal kontakty s prozatímní syrskou vládou.
Rusko otevřelo vojenské základny v Sýrii v roce 2015, kdy vojensky podpořilo režim prezidenta Asada. V roce 2017 Moskva podepsala se syrskou vládou dohodu o bezplatném umístění ruských vojsk na letecké a námořní základně v Tartusu, a to na dobu 49 let. Povstalci zatím ruské základny nenapadli a jejich vůdce Mohammed al-Joulani prohlásil, že Rusko má příležitost přehodnotit vztahy se Sýrií způsobem, který slouží společným zájmům.
Podle zdrojů agentury Bloomberg se Rusko „blíží dohodě“ o zachování vojenské přítomnosti v Sýrii. To potvrdily i zdroje agentury Reuters. Moskva nemá v plánu vojáky ze základen stáhnout. Kreml prohlásil, že o osudu vojenských zařízení v Sýrii jedná s novými orgány.