Známý polský kněz působící v Česku Zbigniew Czendlik (* 1964) mluví pro Svobodné fórum o tom, že bát se máme každého fanatismu, ať je křesťanský, nebo islámský. A také o rozdílu mezi mentalitou Čechů a mesiánským založením Poláků.
Poslední dobou se objevuje v mnoha debatách názor různých křesťanů – hlavně katolíků – kteří se považují za velmi pravověrné, že islám není náboženství a že Alláh je vlastně ďábel, což se mi nezdá být v souladu s posledním postojem církve a vlastně ani celou křesťanskou tradicí.
V tom se podobáme islámskému fundamentalismu. Nemyslím si, že je tu rozdíl v mentalitě, islámský fundamentalismus a křesťanský jsou stejně nebezpeční. Takto jednoduše svět nemůžeme vidět. Bůh není ten, který fandí nějakému náboženství, ale každému člověku a jeho dobrému životu.
Ti lidé často přehlédnou, že Jan Pavel II. políbil Korán a i Benedikt XVI. navštívil mešitu. Jak snese fundamentalistická duše takový rozpor?
Fundamentalistická duše je duše nemocná, jako to jako s nemocným člověkem, který má vážnou nemoc a uchyluje se k nějakým alternativním medicínám. Tím nechci zpochybňovat alternativní medicínu, ale takový člověk se chytá všeho. Fundamentalismus je duchovní nemocí, která se podobá rakovině.
Je tedy fundamentalismus způsob myšlení, který si jen vybral náboženství jako jednu formu a kdyby to nebyl islám, že by si zvolili něco jiného?
Myslím, že tak se to dá naprosto přesně pojmenovat. Jsou tu lidé, kteří potřebují pořád bojovat, mít protivníka. Vidím to jako v době po roce 1989. Před rokem 89 tu byl nepřítel jasně pojmenován a za všechno mohl. Dnes nepřítele hledáme, abychom mohli bojovat. Já nemám rád slovo bojovat, protože boj vždycky přináší oběti. Myslím, že jako křesťané bychom měli něco budovat. Paradoxní je už to, že někdo bojuje za lásku a spravedlnost a toleranci a to tak, že se stávají netolerantní a dokáží druhým udělat peklo ve jménu Boha.
Jak to vypadá v Polsku ohledně takového mentality, je to podobné jako v Česku?
V Polsku je to asi ještě horší. Moc se o tom nemluví, ale Poláci mají v sobě vepsaného mesiánského ducha a odvolávají se ke králi Janu III. Sobieskému, který u Vídně zachránil Evropu před Turky. Poláci si myslí, že jsou zrovna těmi spasiteli, kteří zachrání Evropu před muslimy. Takoví cítění je v Polsku silné. Vidíme to i na tom, jakým směrem tam jde politika, která se radikalizuje. Polský patriotismus se proměňuje v polský nacionalismus.
Není to paradox zachraňovat svět před islámem, když v Polsku prakticky žádní muslimové nejsou?
To jsou ty paradoxy, že často bojujeme s tím, co neexistuje, tak musíme něco vymyslet. Když to neuděláme sami, tak nám to někdo podsune, nějakého ďábla, s kterým bychom měli bojovat. Jako člověk mám taky strach a chápu mnoho lidí. Nerad o těch věcech mluvím, protože jsme se ještě o mnoha věcech moc nenaučili mluvit, diskutovat. Máme příliš horké hlavy. Češi jsou ale ještě poměrně v klidu. A je potřeba se na tyhle problémy dívat s klidem.
Zbigniew Czendlik – zdroj česká Wikipedie.
