Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura hodnotí v rozhovoru pro Svobodné fórum současnou vládní krizi, za kterou vidí především snahu Andreje Babiše ovládnout ministerstvo vnitra. Odmítá, že by se ODS chystala bianco šekem podpořit případnou vládu ČSSD a KDU-ČSL, jednání o toleranci, pokud by ANO z koalice odešlo, však nevylučuje.

Hovoříme spolu během trvající vládní krize kvůli reorganizaci policie. Jak se díváte na současnou situaci a poslední prohlášení po jednání koaliční rady? (Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek vyzval ke zvážení odkladu reorganizace – pozn. red.)

Uvidíme, jak vážná a hluboká vládní krize bude. Hnutí ANO od minulého týdne vyhrožuje koaličním partnerům, že odejde z vlády, pokud policie nebude organizována dle jejich stranického pohledu. Postoj KDU-ČSL zatím čtu tak, že se snaží situaci zklidnit a snaží se najít nějaké východisko uvnitř koalice. Nicméně to je starost koaličních stran. Na jedné straně by mě krize jako opozičního politika mohla těšit, ale pokud se na straně druhé policie jako instituce vtáhne doprostřed politického souboje, není to dobře. Myslím si, že by měla fungovat nezávisle, a podle toho, co se děje v posledních dnech a hodinách, bych řekl, že je ohroženo nezávislé fungování policie.

Čekal jste, že se Andrejovi Babišovi začne ustupovat?

Já bych počkal na výsledek. My dlouhodobě kritizujeme zejména programové kroky této vlády, ale v tomto případě nechci být rozhodčím. Nelíbí se nám mnoho věcí, od útoků na malé živnostníky, přes omezování svobody všech občanů. To je setrvalý stav. Nyní musíme počkat, až se ukáže výsledek těchto jednání. Jestli si Andrej Babiš prosadí svou a bude de facto ovládat jak policii, tak státní zástupce, nebo to zůstane podle zákona, kdy jsou jasně definované kompetence, máme jasnou zodpovědnost, kdy za fungování policie zodpovídá především policejní prezident a poté ministr vnitra. Ten nese politickou zodpovědnost.

Když odhlédneme od emocí kolem koaličních sporů a podíváme se na samotnou reorganizaci policie – jak se na ni díváte vy?

Nejsem odborník na bezpečnostní složky a návrh jsem neviděl. Část viděli pouze kolegové, kteří byli na veřejném zasedání bezpečnostního výboru. Jestli je to dobře, to je právě ta zodpovědnost policejního prezidenta a ministra vnitra, kterou jsem zmiňoval. Pokud reorganizace proběhne, až výsledky ukážou, zda je boj se zločinem efektivnější, než byl doposud. Ze zpráv, které z této komunity pronikají, dlouhodobě existuje řevnivost mezi policejními útvary, což je podle mého názoru špatně. Policejní orgány spolu mají spolupracovat, ne se předhánět a dokazovat, kdo je lepší. To není žádný volný trh, na kterém má působit konkurenční prostředí. Základním zájmem má být potírání organizovaného zločinu a k tomu je potřeba, aby policie byla organizována dobře. Pokud si policejní prezident za reorganizací stojí, pak má proběhnout. Pokud se ukáže, že byla špatně, bude muset on i ministr vnitra učinit příslušné kroky. Z opozičních lavic a bez podkladových materiálů lze jen těžko takovou věc relevantně zhodnotit více.

V Otázkách Václava Moravce uvedl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, že se reorganizace připravovala již za vlády Petra Nečase.

Já jsem se o tuto oblast nikdy extrémně nezajímal, ale není důvod tomu nevěřit. Hovoří o tom i policejní prezident. Viděl jsem a slyšel názory bývalého policejního prezidenta pana Tomáška, který říká, že to je dlouhodobý problém. To řešení se podle něj připravuje mnoho let. Jestli je tato reorganizace správným řešením, nejsem schopen posoudit, ale to není hlavní problém. Tím je fakt, že se do celé věci vlamují politici, najednou se vše řeší na koaličních radách, najednou mají politici hlasovat o tom, kolik má být útvarů… To považuji za absurdní.

Máte pocit, že Andrej Babiš má ze změn v policii strach a že se cítí zahnán do kouta?

Já ten pocit nemám. Jeho dlouhodobým cílem je vládnout i těm resortům, které nemá hnutí ANO. On se dlouhodobě stylizuje do druhého ministra zdravotnictví, teď z něho bude nový ministr vnitra… Možná je pravým motivem tohoto tlaku snaha odvést pozornost od problémů jeho resortu a jeho ministrů. Jestli má strach, nebo ne, to nevím. Samozřejmě je úsměvné, pokud říká, že nějaký orgán policie je špičkový, a zároveň ten samý orgán obviňuje, že vyšetřuje podle něj vymyšlenou kauzu Agrotec. Může přece platit jen jedno nebo druhé. Ale Andrej Babiš chce v našem státě mocensky ovládat úplně všechno.

TOP 09 poměrně otevřeně říká, že by byla ochotná tolerovat případnou menšinovou vládu ČSSD a lidovců. Jak by se k tomu postavila ODS?

Nedíváme se na to stejně. Náš předseda Petr Fiala říká, že pokud by ANO z vlády odešlo, bianco šek nikomu dávat nebudeme. Pokud dlouhodobě kritizujeme kroky této vlády, nemůžeme říci: „My vás budeme podporovat a je nám vlastně jedno, co budete dělat.“ Pokud by ovšem ta situace nastala a sociální demokraté a lidovci by vyvolali jednání, určitě si umím představit, že se jich zúčastníme a budeme o nastalé situaci debatovat. Do řádných voleb zbývá 16 měsíců, to není nijak dlouhé období. Vláda má před sebou jeden státní rozpočet na rok 2017 a pokud by nějaká vláda v jiné konstelaci než tato stála o nějakou podporu nebo toleranci, nejdřív bychom se museli bavit o tom, co bude dělat.

Kalousek tuto možnost zmiňoval zejména kvůli tomu, aby nedostal prezident Zeman možnost jmenovat premiéra podle svého, případně aby nemohl jmenovat úřednickou vládu.

Všichni známe ústavní postupy. Vláda může skončit pouze v okamžiku, kdy podá demisi premiér, k čemuž se evidentně zatím nechystá, nebo by jí sněmovna musela vyslovit nedůvěru. My jsme v minulosti zažili situace, kdy sněmovna povalila vládu a nikdo nevěděl, co bude dál. To je špatně. K takovému riziku a dobrodružnému vývoji bychom neradi přispěli. Dnes to ale na stole není. Myslím si, že předčasné volby nebudou i díky tomu, že čas do těch řádných je relativně krátký, a navíc už byla spuštěna kampaň do krajských a senátních voleb. Ale o tom, jak velká vládní krize bude, rozhodnou především sociální demokraté. Ti mají v rukou post premiéra.

Jak se obecně díváte na roli prezidenta Zemana ve „válce o Šlachtu“?

Zatím je nepřehledná. Sám jsem na to zvědavý, protože na barikádě proti sobě stojí prezidentovi oblíbenci – ministr financí a ministr vnitra. Uvidíme, jak se rozhodne. Tento problém je ale věcí vlády, nikoli prezidenta republiky. Miloš Zeman je zkušený politik a bude volit takové řešení, které bude nejvíce vyhovovat jemu a jeho další kandidatuře. To bude jasný motiv jeho postupu.

Takže velmi pravděpodobně jím bude podpora Andreje Babiše.

To nevím. Záleží na něm, co si pro sebe do budoucna vyhodnotí jako výhodnější.

Za vlády Petra Nečase jste také zažili mnoho koaličních třenic. Je z vašeho pohledu možné, aby spolu vládli a jednali lidé, kteří i navenek dávají najevo tak vyhrocené vztahy?

Já si myslím, že ano. Převažovat by měl profesionální přístup. V žádném zaměstnání si nemůžete vybrat všechny své spolupracovníky, s někým máte lepší vztahy, s někým horší. Jde o to, aby daná instituce fungovala a dodržovala zákonný rámec, aby jej nikdo nepřekračoval. My jsme si užili mnoho koaličních sporů a poučili jsme se z nich. Je to věc, která není dobrá, která zneklidňuje veřejnost a škodí demokratické politice jako celku. U nás je mimořádně nízká důvěra v demokratické instituce a každý, kdo přispěje k tomu, že bude ještě klesat, vstupuje na hrozně nebezpečnou půdu a vytváří prostor pro extremisty.

Takže se dá říci, že nyní Sobotkova vláda nahrává extremistům?

Takhle bych to rovnítko nekladl. Ale v okamžiku, kdy kterákoli vláda vyvolává dojem, že se pouze hádá, že zde jsou osobní spory místo věcných řešení problémů, které společnost má, se samozřejmě otevírá cesta k povstání různých mesiášů, kteří mají na všechno snadnější řešení. Jednoduchá řešení složitých problémů ale neexistují. Na druhé straně k tomuto obecně přispívá politicky korektní jazyk. Pokud nebudou tradiční politické strany ochotny otevřeně mluvit o problémech a obavách veřejnosti, otevírají pole extremistům. Myslím si, že parlamentní strany toto mají řešit a mají o tom mluvit.

Máte na mysli migrační krizi?

Samozřejmě. Já si přeji, aby ten problém v České republice nevznikl a aby migrační krize byla čím dál menší. Pokud ale nebudeme brát obavy společnosti vážně, bude to velký problém.

Aktuálně se řeší také blížící se referendum o odchodu Velké Británie z Evropské unie. Jaký výsledek hlasování byste si přál?

Osobně bych si přál, aby Velká Británie zůstala v Evropské unii. Je to stát, který může přispět k velmi potřebné změně, což je v našem zájmu. Česká republika v ní může mít velkého spojence. EU by se měla soustředit na to, na co se soustředit má: svobodný pohyb osob a zboží, to je jejím jasným přínosem. Musíme opustit šílenou snahu regulovat úplně všechno, kdy Brusel řeší zbytečné detaily, zasahuje do kompetencí národních států i do života jednotlivých lidí. ODS je podsouváno, že chce Evropskou unii rozbít. To ale není pravda. My ji chceme reformovat. Nyní se nacházíme v bodě, ze kterého se musíme vrátit. Obávám se, že by Evropská komise a někteří představitelé Evropského parlamentu reagovali na případný brexit větší mírou integrace. Samozřejmě je možné, že by odchod Britů vyvolal volání po referendu i v ostatních zemích. Podle mého názoru na to není Evropa vůbec připravená. Velice těžko se prognózují i dopady – někteří ekonomové říkají, že pro nás by byly velmi těžké. Jsme malá, otevřená ekonomika, my jednotný trh s co nejmenším počtem překážek potřebujeme. Přál bych si, aby příští čtvrtek Britové rozhodli, že zůstávají, a abychom začali vést vážnou debatu o strukturální změně Evropské unie.