Údajný pokus o sebevraždu bývalého politika TOP 09 Dominika Feriho proletěl jako zpráva řadou médií. Exposlancův osobní život by už ale neměl být předmětem veřejného zájmu, na rozdíl od objasnění jeho obvinění ze znásilnění, kterého se měl dopustit ještě coby aktivní politik.
Asi se shodneme na tom, že informování o soukromí jakéhokoli občana – pokud svým jednáním neovlivňuje veřejné dění – není veřejným zájmem. Jenže o údajném pokusu o sebevraždu Dominika Feriho informovala téměř všechna zpravodajská média; největší pozornost mu pochopitelně věnoval bulvár. Naopak veřejnoprávní média zprávu nezveřejnila. Nebyl důvod.
Poté, co v loňském roce vypluly na povrch informace o možném sexuálním obtěžování a znásilnění ze strany Feriho, z čehož byl posléze Feri i obviněn, zbavila se někdejší mladá politická hvězda veřejných funkcí. Feri se vzdal poslaneckého mandátu a vystoupil z TOP 09.
Omezil i své další veřejné aktivity, například působení na instagramu, kde měl přes milion sledujících (po jeho kauze počet klesl o více než 150 tisíc).
Suma sumárum se z něj stal řadový český občan, kde na zveřejňování jeho nových citlivých a soukromých záležitostí, jakou bezpochyby údajný pokus o sebevraždu je, neexistuje žádný veřejný zájem.
To samozřejmě neznamená, že by se jméno Dominika Feriho už nemělo v médiích vůbec objevovat. Vývoj v kauze sexuálního obtěžování a násilí, kterého se měl dopustit, je nadále legitimním tématem.
Zcela mimo žurnalistiku i vkus jsou ale spekulace o tom, zda se Feri náhodou nepokusil o sebevraždu proto, aby „vzbudil lítost a dosáhl nižšího trestu“, nebo ho možná „dohnaly psychické problémy z toho, co způsobil svým obětem“. Odvádí to v důsledku pozornost od původního případu, v němž Feri bude souzen.
Samo informování o jakýchkoli sebevraždách či pokusech o ně je novinářsky hodně na hraně. Na podobné případy je nutné uplatňovat přísná kritéria; existují studie dokládající vazby mezi nárůstem sebevražd a tím, jak o jiných dřívějších případech informovala média.
„Vliv médií na sebevražedné chování je nejpravděpodobnější, pokud je podrobně uveden způsob sebevraždy, příběh je popsán a zobrazen dramaticky – například fotografiemi zemřelého nebo velkými titulky – a pokud se informuje o sebevraždách slavných,“ píše se například ve studii Vliv médií na sebevraždy z roku 2002.
Novináři mohou naopak zodpovědným přístupem riziko sebevražd a pokusů o ně ve společnosti snižovat. To však vyžaduje jistou intelektuální námahu. V realitě bohužel vítězí honba za senzací ve stylu – koukejte, kdo se chtěl zabít. Nebo zabil…
Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.