K jídlu si vařili zbytky mršin nalezených v lese nebo přejetých na silnici. Za kilogram nasbíraných borůvek, brusinek nebo morušek dostali v přepočtu něco více než dvě koruny. A když se někdo z nich zranil nebo onemocněl, nedovolili mu návštěvu lékaře. I s takovými zkušenostmi se médiím ve Švédsku svěřují sběrači lesních plodů.

Ti každoročně z domova v Thajsku míří s vidinou slušného výdělku do lesů v severním Švédsku. Jde o největší profesní skupinu, která zde dostává pracovní povolení, loni jich dorazilo na šest tisíc. Ve stále větší míře však vyplouvá na povrch, že podmínky, za kterých pracují, zdaleka neodpovídají smlouvě, kterou s personální agenturou podepsali. Domů se tak vracejí nejen sedření, ale i s dluhy, protože výplata jim nepokryje ani cenu letenek.

„Jídla bylo málo, tak jsme sbírali houby a dělali z nich guláš. Taky jsme si vařili vnitřnosti, které jsme našli v lese,“ vypověděl podle deníku Expressen na policii jeden ze sběračů. „Ve své zemi jsem zvyklý tvrdě pracovat, ale nikdy jsem nepracoval tak tvrdě jako tady ve Švédsku,“ dodal. Sběrem lesních plodů strávil každý den kolem sedmnácti hodin. Nakonec si nevydělal ani na zpáteční letenku.

Pracovala v pytli na odpadky

Deník Dagens Nyheter mluvil přímo v Thajsku s několika desítkami lidí, kteří ve Švédsku pracovali. Místo slíbených 66 tisíc Kč za měsíc si vydělali tři a půl až necelých 13 tisíc. Osmadvacetiletá Bulsabongkod Chamnanová za sezonu nasbírala šest tun bobulí, díky čemuž si přišla na trochu víc než 31 tisíc Kč.

Dále čtěte

Oddělte dívky od chlapců, požadují muslimští rodiče ve švédských školkách. Učitelky čelí výhrůžkám

Muslimové ve Švédsku chtějí, aby se jejich dětem v mateřských školách dostávalo péče, která není v rozporu s jejich kulturou.

Po splacení půjčky na letenky a náklady na stravu a ubytování ve Švédsku si domů odvezla něco přes dva tisíce korun, a to ještě patřila k těm šťastnějším. Jiní na cestě do Švédska prodělali, protože tamní zaměstnavatel si našel dost důvodů, aby jim nezaplatil slíbenou částku. Bobulí, které nasbírali, bylo buď málo, nebo měly špatnou kvalitu.

Jak napsal Expressen, někteří ve snaze alespoň něco ušetřit přespávali v lese, aby nemuseli kupovat benzin. Od zaměstnavatele měli pro cesty do práce k dispozici auta, z nichž ale málokteré mělo platné osvědčení o technické způsobilosti. Vozy vypovídaly službu, a sběrači se tak nemohli dostat do lesa.

Phatsorn Nantachaiová pro Dagens Nyheter uvedla, že oblečení do deště, které od agentury dostala, se hned druhý týden rozpadlo, a tak pracovala v pytli na odpadky, do kterého si udělala otvory na ruce a hlavu. „Běžný pracovní den začínal v půl čtvrté ráno, ale stejně bylo fajn odjet z ubytovny, kde je člověku těsno, je v ní málo záchodů, schází v ní topení a teplá voda.“

Obchodování s lidmi už řeší soud

V posledních letech se úřady a odbory snaží dohled nad tímto odvětvím zpřísnit. Jeden z obchodníků s lesními plody z Västerbottenu a jeho manželka, kteří jsou od loňského podzimu ve vazbě, teď stojí před soudem za obchodování s lidmi. Obvinění odmítají s tím, že se řídili platnými pravidly.

Švédská ministryně pro rovnost žen a mužů a náměstkyně ministra práce Paulina Brandbergová už dříve uvedla, že vláda chce podmínky pro sběr lesních plodů více regulovat, aby neumožňoval „moderní formu otroctví“.

Dále čtěte

Deportace i pro ty, kteří ve Švédsku strávili skoro celý život. Padly už první rozsudky

Ve Švédsku už se začíná projevovat zákon umožňující vyhošťování recidivistů a pachatelů závažných trestných činů, kteří do země přišli před…

„Není správné, abychom do Švédska importovali obchod s otroky,“ prohlásila s tím, že vláda pracuje na důrazných opatřeních ke zlepšení podmínek sběračů. Televize SVT uvedla, že 250 Thajců napsalo vládě, že žijí v bídných podmínkách, živí se přejetými zvířaty a vracejí se do Thajska s dluhy.

„To, co se děje v našich švédských lesích s thajskými sběrači lesních plodů, lze označit za moderní formu otroctví. A to by se samozřejmě ve Švédsku dít nemělo. Je to naprosto nepřijatelné. Musíme zajistit, aby úřady dostaly nástroje a prostředky, které potřebují k ráznému zásahu. Bez ohledu na to, kde v zemi problém vzniká,“ řekla Brandbergová.