Rekordní nárůst. Nakažení přibývají. Jaký dojem získá člověk ze čtení českých médií? Takový, že koronavirus opět nabývá na síle. Takže co by se mělo dělat? Neměli bychom zase zavřít hranice? Nebo alespoň hospody? Vrátí se každodenní vládní hodinové tiskové konference? Samozřejmě že ne. Protože vyšší čísla vycházejí ze zacíleného testování na Karvinsku.

Přepjaté titulky na hlavních panelech médií neodrážejí závažnost situace. Není to tak, že jsme se dostali do stejné situace, jaká byla v dubnu, to ani zdaleka. Ale člověk by pomalu nabyl dojmu, že se čeká, když už ta druhá vlna konečně přijde, abychom mohli zase přijímat nějaká pěkná opatření a nechat si sebrat kus svobody, kterou nám vláda milostivě vrátila zpět.

Není jasné, po čem se tvůrcům těchto zpráv stýská (kromě čtenosti). Jestli je to červený svetr Jana Hamáčka, nesmyslné blábolení Andreje Babiše, povinné nošení roušek úplně všude, speciální otevírací doba v obchodech nebo úplně zastavený život během dní, kdy se schováváme doma a čekáme, až to za nás vyřeší Adam Vojtěch s Romanem Prymulou.

Ministr zdravotnictví v neděli na FTV Prima několikrát řekl, že ani v případě druhé vlny není namístě znovu „vypnout“ celou zemi. Samozřejmě že není. Nezbývá totiž než doufat, že tentokrát by se našel už dostatečný počet lidí, kteří by proti tomu protestovali a nenechali by si vzít svá práva včetně těch ústavních, jako je právo vycestovat. A že by se našlo už dost lidí, kteří by odmítli předat odpovědnost za svůj život vládě milovníka horoskopů.

Pokud ale budou lidé nadále udržováni ve strachu sděleními o „prudkém nárůstu“ a „rekordních číslech“, nevzpamatuje se z toho v dohledné době ani naše svoboda, a už vůbec ne naše ekonomika. O obojí by nám přitom taktéž mělo jít, pokud se nechceme zavřít do sklepa v roušce a doufat, že až vylezeme ven, bude tam existovat svět bez jakýchkoli ohrožení. A i pokud se tam někdo zavřít chce, měl by vědět, že volání po absolutním bezpečí je v rozporu se svobodou, která ještě pořád do našeho civilizačního okruhu patří.