Záměru zbudovat ve statku rodiny Mašínových památník tří odbojů předcházela pře sourozenců Zdeny a Josefa. V zahraničí žijící bratr nejdřív neviděl smysl v tom, aby pro Čechy, kteří si v parlamentu dodnes vydržují komunisty, něco podobného vzniklo. Zůstane tu budoucím generacím, přesvědčila ho nakonec sestra.

„Zločin komunismu spočíval v tom, že kromě národů rozdělil i nejbližší lidi. Nám trvalo poměrně dlouho, než jsme si porozuměli,“ přiznala paní Zdena Mašínová v rozhovoru pro server Forum 24. Pro rozdíly, které mezi ní a bratrem panují, ale má pochopení.

Připomíná, že bratři Ctirad a Josef do Spojených států odešli ve svých 20 letech a prožili tam úplně jiný život než ona v Československu. První setkání po desetiletích proto byl svého druhu šok. „Většina lidí, které jsem potkala během pobytu v Americe v 90. letech, byla úplně někde jinde – už jen proto, že narozdíl od nás nemuseli prožít žádnou totalitu,“ vysvětluje si hlavní důvod odlišnosti lidí, kteří jí připadali naivní. „V Americe nechápali, jak je možné, že u nás tolik lidí s režimem kolaborovalo. Mnoho lidí se mi vyhýbalo, byla jsem v podstatě na okraji společnosti. Teprve po 90. roce jsem i já pochopila, v jaké společnosti jsem žila. Je to logické, je to pud sebezáchovy, ta rodina si chtěla pro své děti zachovat možnost studia a proto se lidé přizpůsobovali,“ projevuje pochopení pro určitou konformitu některých lidí za komunismu. Pro lhostejnost ani naivitu, kterou Češi projevují během 30 let od pádu komunismu, už ale žádné porozumění nemá.

České společnosti vyčítá, jak během posledních 30 let přehlížela vlastní nedávnou historii. „Pro mě je nepřijatelné, aby po tom všem, co se tu odehrálo, byla v parlamentu komunistická strana a její vedení mělo prostor ve sdělovacích prostředcích. Kde to jsme?“ pohoršuje se. „Bratr vůbec nechápe, jaký smysl má udělat tuto historickou věc pro společnost, která něco takového dopustila, ´Nech to spadnout,´ říkal mi jen,“ popisuje jádro sporu o osud statku, na němž rodina Mašínových hospodařila od roku 1699. Nakonec ho ale pro záměr zbudovat ve statku památník tří odbojů přesvědčila. Josef Mašín měl i výhrady k navrhované podobě památníku. „K budoucí podobě statku měl jiný přístup, chtěl by, aby to bylo projektované jiným způsobem,“ podotýká Zdena Mašínová. Nakonec ale k záměru Architekta Tomáše Hradečného, který hodlá zdivo třísetleté budovy statku zvenku pokrýt několikacentimetrovou vrstvou stříkaného betonu, svolil.

[ctete postid=“265837″ title=“O opravu Mašínova statku je velký zájem. Přišli i prezidentští kandidáti“ image=“https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2019/08/69308658_2447341775582543_4521728486758416384_n-385×230.jpg“ excerpt=“O přebudování rodného statku Josefa Mašína v Lošanech v Památník tří odbojů v pondělí “ permalink=“https://www.forum24.cz/o-opravu-masinova-statku-je-velky-zajem-prisli-i-prezidentsti-kandidati/“]265837[/ctete]

Hlavní spor ale sourozenci vedli o společenský rozměr památníku. „Já mu řekla ne, dělám to kvůli našemu otci a kvůli naší společnosti. Dala jsem tomu strašně moc energie a času a chci, aby tu zůstalo něco pro další generace.,“ připomíná důvody, jimiž Josefa přesvědčila k tomu, aby se o statek a budoucí památník přeci jen postarali. „Za mého života se nebude žádný majetek prodávat a použije se k těmto účelům,“ dodává kategoricky. V předání rodinné usedlosti pro zmíněný záměr Zdena Mašínová vidí mimo jiné i hodnotu, kterou si spojuje se svými rodiči. „Byli jsme tzv. lépe situovaná střední vrstva a pro mě je strašně důležité, že rodiče obětovali právě i ten materiál.“