Ilustrační foto FOTO: Pixabay/geralt
FOTO: Pixabay/geralt
Co může přinést nová varianta koronaviru omikron? Veřejnost zatím dostává protichůdné informace, což je dáno tím, že se zatím ví málo. Existují pohledy optimističtější i skeptické a dokud nebudeme mít více poznatků, je opatrnost na místě.
Imunulog Zdeněk Hel na svém facebooku zastává postoj spíše skeptický. Ve středu napsal:
„Některé autority vyjádřily naději, že varianta Omikron by mohla způsobovat mírnější průběh nemoci při vyšší infektivitě. Rozšíření mírné varianty viru v populaci by mohlo vytlačit jiné varianty, které způsobují vážnější průběh nemoci, a mít celkově pozitivní dopad. Přiznám se, že jsem skeptický.
Přes nedostatek informací je důležité připravit se na horší scénář. Zatím můžeme pouze spekulovat na základě poznatků, které jsme dosud nashromáždili o předchozích variantách viru SARS-CoV-2. Všechny varianty, které se dosud globálně rozšířily a vytlačily varianty předchozí, tedy varianty D614G, Alfa a Delta, sdílely několik společných charakteristik: 1) Vyšší schopnost vázání (afinitu) na receptor ACE-2; 2) Vyšší rychlost množení in vitro a in vivo (v buněčných kulturách a v lidském organismu); 3) Vyšší základní reprodukční číslo R0 (v nechráněné populaci); 4) Vyšší virovou nálož v infikovaných jedincích; 5) Posun incidence do nižších věkových kategorii; 6) Vyšší patogenitu, tedy schopnost vyvolat závažné onemocnění; a 7) Vyšší reálnou smrtnost.
Pokud se potvrdí předběžná data o rychlosti šíření této varianty v populaci a její schopnosti vytlačit variantu Delta, dá se předpokládat, že varianta Omikron bude představovat závažný problém, a to i v případě, ze její patogenita a smrtnost budou srovnatelné s variantou Delta. Varianta Omikron bude nebezpečná obzvláště pro jedince bez post-infekční a post-vakcinační imunity.“ (Zveřejněno bez jazykových úprav – pozn. red.)
Podle posledních studií, které ve svém příspěvku zmiňuje, budou nějakou ochranu poskytovat i současné vakcíny, ale je „také zřejmé, že imunitní ochrana proti variantě Omikron bude rychle klesat i po třetí dávce současné vakcíny. Je nutné co nejrychleji připravit vakcínu specifickou proti variantě Omikron.“
Pokud se někdo spoléhá na léčbu monoklonálními látkami, sděluje, že monoklonální protilátky od firem Regeneron a Eli Lilly nejsou proti variantě omikron účinné. „Monoklonální protilátky Sotrovimab od firmy GSK jsou funkční, zatím ale nejsou v ČR dostupné. V případě infekce variantou Omikron nebudete mít léčbu monoklonálními protilátkami k dispozici. Současné vakcíny poskytují částečnou ochranu i proti variantě Omikron. Nejlepší strategií je být dostatečně imunizován současnými typy mRNA vakcíny (Pfizer nebo Moderna), a to nejlépe i třetí posilující dávkou, do doby, než bude vakcína specifická pro variantu Omikron dostupná.“
Zpráva BBC.com ze středy informuje: „Podle představitele Světové zdravotnické organizace (WHO) by stávající vakcíny měly lidi, kteří se nakazili variantou omikron, stále chránit před závažnými případy covidu. Sdělení přichází v době, kdy první laboratorní testy nové varianty v Jihoafrické republice naznačují, že může částečně obejít očkování vakcínou společnosti Pfizer. Vědci tvrdí, že došlo k ‚velmi velkému poklesu‘ ohledně toho, jak jak dobře protilátky vakcíny neutralizovaly nový kmen.
Dr. Mike Ryan ze Světové zdravotnické organizace však uvedl, že nic nenasvědčuje tomu, že by omikron unikal vakcínám lépe než jiné varianty. ‚Máme vysoce účinné vakcíny, které se ukázaly jako účinné proti všem dosavadním variantám, pokud jde o závažná onemocnění a hospitalizaci, a není důvod očekávat, že by tomu tak nebylo v případě omikronu,‘ řekl doktor Ryan, ředitel WHO pro mimořádné situace, tiskové agentuře AFP.“
Společnosti Pfizer a Biontech 8. prosince na svých stránkách píší: „Předběžné laboratorní studie ukazují, že tři dávky vakcíny Pfizer-BioNTech COVID-19 neutralizují variantu omikron (linie B.1.1.529), zatímco dvě dávky vykazují výrazně snížené neutralizační titry.“
(V klinické laboratoři představuje titr jednotku, vyjadřující množství určité látky. Obvykle označuje nejnižší ředění látky, při které ještě probíhá daná reakce; vyjadřuje se jako poměr (např. 1:20). Tak např. sérum obsahující protilátku může být postupně ředěno fyziologickým roztokem a získají se tak ředění v poměru 1:5, 1:10, 1:20, 1:40 atd. Jestliže nejnižší ředění vzorku, při kterém ještě může být pozorována reakce protilátky s antigenem, je 1:20, tak právě toto ředění vyjadřuje titr protilátky a jím se bude vyjadřovat výsledek vyšetření – pozn. red.)
„Údaje ukazují, že třetí dávka vakcíny BNT162b2 zvyšuje titry neutralizačních protilátek 25krát ve srovnání se dvěma dávkami proti variantě omikron; titry po posilovací dávce jsou srovnatelné s titry pozorovanými po dvou dávkách proti divokému typu viru, které jsou spojeny s vysokou úrovní ochrany. Vzhledem k tomu, že 80 procent epitopů (epitop je oblast molekuly antigenu, kterou rozeznávají imunitní receptory, pozn. red.) v proteinu hrotu rozpoznávaných buňkami CD8+ T není ovlivněno mutacemi ve variantě omikron, mohou dvě dávky stále vyvolat ochranu proti závažnému onemocnění.
Společnosti nadále pokračují ve vývoji vakcíny specifické pro variantu omikron a očekávají, že ji budou mít k dispozici do března pro případ, že by byla nutná úprava k dalšímu zvýšení úrovně a trvání ochrany, přičemž se neočekává žádná změna v kapacitě čtyř miliard dávek, kterou společnosti stanovily pro rok 2022.
