Bohuslav Sobotka vybudoval svůj vládní koncept na vládnutí s Andrejem Babišem. Vytvořil poprvé po roce 1989 vládu velké koalice dvou nejsilnějších stran. Bez Sobotkova návrhu by se Babiš ministrem financí nestal. Nově vidí Sobotka jako největšího soupeře sociální demokracie Babišovo ANO. Důvěryhodného bojovníka s Babišem však nemůže sehrát ten, kdo s Babišem roky vládne.

Jak chce Sobotka kritizovat Babiše, když většina Babišových nápadů prošla kolektivním rozhodnutím vlády?

Nejaktuálnějším příkladem je elektronická evidence tržeb (EET). Ministr financí Babiš navrhl 23. listopadu zrušit povinnost EET pro živnotníky, kteří mají daň z příjmů stanovenou paušálem a roční podnikatelské příjmy do 250.000 korun. Premiéra Sobotku to podle zpráv médií zaskočilo. Ať už je někdo odpůrcem, či příznivcem evidence tržeb, je jasné, že je ekonomický a daňový rozdíl mezi důchodcem, který si přivydělává pletením košíků na jarmarcích, a všemocným Agrofertem a podobnými giganty.

Je hloupost jít s kanónem na vrabce. Hloupost je vystavit totožné byrokratické zátěži nadnárodní firmu a malého živnostníka. Proto sociální demokracie ztratila voliče mezi živnostníky, byť řada z nich sociální demokracii dříve volila. Na živnostníka se nelze dívat jako na nepřítele státu, ale jako na toho, kdo si vydělává vlastní prací na živobytí a nese podnikatelské riziko neúspěchu.

Došlo tak ke ztrátě voličské základny sociální demokracie. Většinu lidí odrazuje pseudoochrana lidských práv dnes již bývalého ministra Dienstbiera, který však neudělal nic proti manipulativnímu výběru soudů státními zástupci v přípravném trestním řízení, a tedy porušování práva na zákonného soudce, či proti obrovskému porušení pravidel ochrany osobních údajů, když je spoluodpovědný za umožnění sběru informací o lidech formou kontrolního hlášení daně z přidané hodnoty, a to i o těch, kteří plátci této daně nejsou.

Sociální demokracie by se měla rozejít s neomarxistickou touhou měnit společnost, která o to nestojí. Příkladem je vize ministryně Marksové-Tominové posílat matky od dětí do práce a otce od jejich role hospodářského zajišťovatele rodiny z práce na otcovskou dovolenou, když většina matek chce být s dětmi a většina otců chce mít šanci finančně zajistit rodinu.

Nebude-li sociální demokracie hájit zájmy většiny občanů, bude malou stranou.

Bohuslav Sobotka chce kandidovat do Poslanecké sněmovny za jižní Moravu. Přitom útočí na jiné jihomoravské sociální demokraty. V prosinci 2013 označil krajského předsedu sociální demokracie Zdeňka Dufka za šíbra, manipulátora a kmotra, aniž uvedl, na základě čeho. To jen proto, že Dufek nepatřil do jeho party. V listopadu 2016 označil návrh jihomoravského poslance Jeronýma Tejce ve věci azylu za příklad „hnědnutí“ v sociální demokracii, čímž jej spojil s nacistickými hnědými košilemi SA. To proto, že Tejc chce změnu azylového práva, která zrušuje automatický odkladný účinek stížností neúspěšných žadatelů o azyl v případě rozhodnutí o neudělení azylu ministerstvem vnitra.

Dnes jsou neúspěšní žadatelé o azyl motivováni k podání kasačních stížností Nejvyššímu správnímu soudu i bez naděje na úspěch, protože jim zajišťuje prodloužení pobytu u nás. Přitom obecně platí, že podání žaloby ani kasační stížnosti nemá odkladný účinek. O případném odkladném účinku může rozhodnout soud. Tejc chce, aby cizinci měli u soudu stejná práva jako občané ČR. Aby o odkladný účinek požádali, odůvodnili jej a soud jejich žádost posoudil stejně jako v případě žalob českých občanů. Nemáme žádný mezinárodní závazek, aby o azylech jednal Nejvyšší správní soud, natož aby to bylo automaticky spojeno s odkladným účinkem. Je hloupé, pokud stát upřednostňuje cizince před vlastními občany.

Jihomoravská sociální demokracie vždy měla na kandidátce místní lidi. Není kolonií, kam z Prahy posílají politiky, kteří se nemohou uplatnit v hlavním městě. I na Moravě zvolí člověka odkudkoli. Příkladem je ministr obrany Martin Stropnický. Není to však správná cesta. Že si Sobotka změnil trvalý pobyt ze Slavkova u Brna do Prahy, je přiznání skutečnosti, což je správné. To, že se vyhýbá boji o zvolení v Praze a chce být lídrem kandidátky na jižní Moravě s pražským bydlištěm, ale některé voliče odradí.

■ Zdeněk Koudelka je právník a rektor Vysoké školy Karla Engliše v Brně.

Komentář vyšel na autorově webu.