Milý pane prezidente Zemane, tak jsme se ani nenadáli a už jste měl zase narozeniny. Je neskutečné, že už pětasedmdesáté. Ale, jak se říká, věk je jenom číslo, a to vy přesně naplňujete.
Je to jako včera, když jste na Letné vyprávěl demonstrantům, jak je důležité, abychom tady měli demokracii. Jen vy jste už tenkrát věděl, že ji můžeme v určité verzi mít i pod diktátem Ruska a Číny. Prognostický ústav vás moc dobře naučil předběhnout čas a stát se pokrokovým politikem.
Když jste jezdil po republice Zemákem, abyste ukázal, že nejdůležitější je pro vás dialog a naslouchání druhým, všichni jsme vám fandili. To, že jste postupem času pochopil, že je lepší se bavit jen s těmi, co přitakávají, a ostatní poplivat, je rozumné. Proč si dělat nervy s někým, kdo neustále radí, co a jak máte dělat.
Trochu jsme o vás měli strach, když jste se skryl na Vysočinu a vzkázal jste, že s politikou končíte. Ty roky marasmu, které jsme bez vašich bonmotů a trefných narážek museli přestát, byly nekonečné. Dnes už víme, že někdy se vyplatí si počkat. Vrátil jste se silnější, naučilo vás to ve vhodný moment použít nějaké to vulgární slovíčko, přitvrdil jste.
Konečně jste také odchodil zbytečné okolky a začal jste si vyrovnávat účty s tou novinářskou lůzou. To je přece do nebe volající, jak si dovolují vás kritizovat, natáčet vaše příchody, mít nemístné poznámky nebo spekulovat o vašem zdraví. Naštěstí jste potkal pány Soukupa a toho Xaviéra, kteří tuší, jak se k vám mají chovat. Oba přesně vědí, jak to s námi myslíte dobře, a dodávají svým přístupem jasně najevo, že novinář nemusí být pouze objektivní loutka.
Máte na své straně premiéra, Jardu Jágra i Zdeňka Trošku. Kdo se tímhle může pochlubit? Nikdo. Tak lidového prezidenta jsme totiž ještě neměli. Smutné je, že už ani mít nebudeme. Proto si vás musíme do roku 2023 užít co nejvíc. Kdyby to tak šlo vás zvolit ještě aspoň jednou. I když, asi by to už nebylo tak lehké, budou volit mladší a ti se už moc nedají ovlivňovat propagandou nebo řetězovými maily.
Kdo nám bude, pane prezidente, dělat tak dobrou reklamu v zahraničí? Pan Babiš sice jezdí do Ameriky a Bruselu, ale to přece nechceme. Vy jste nás vždy spojoval s těmi, kteří k nám historicky patří. Současné Rusko přece nemá nic společného z rokem 1968 a v Číně sice hodně věcí lidem zakazují, ale viděl jste to jejich nové supermoderní letiště? Ten Klus a jemu podobní vůbec nevědí, o čem mluví.
Vám to není potřeba říkat. Setkáváte se s nevděkem každý den. Přitom právě vy jste udělal pro demokracii u nás tolik. Třeba, jak jste… Nebo tehdy, když… Vzpomínáte si? My víme a ti Chvilkaři a jejich přívrženci se můžou jít vycpat.
Pane prezidente, nedejte se. Stejně jako je pevné vaše zdraví, což těm škarohlídům dokázali nedávno dobře instruovaní lékaři, musí být i vaše postoje nehybné. Na Východ, zpátky ni krok. Máte kolem sebe skvělou partu s panem Mynářem, Nejedlým a hlavně Jiřím. Ti vám vždy podají pomocnou ruku a zastanou se vás. Kdyby to nestačilo a málo by bylo i těch pár desítek tisíc lidí, co se dívají na TV Barrandov, dejte vědět.
Vytvoříme petici, zavoláme panu Okamurovi, Foldynovi nebo Klausovi, pošleme telegram do Kremlu. Nic nás nezastaví, stejně jako vás.
Všechno nejlepší, pane Miloši (dnes si takové přátelské oslovení snad dovolit můžeme).
P.S.: Snad jsme to podle notiček od pana Jiřího napsali dobře. Kdyby něco, cinkněte, ještě domluvíme, kdy můžeme provařit to vyznamenání pro Mirka ;-)