„Inflace v říjnu zaznamenala 5,8% meziroční nárůst,“ zaznívá z prohlášení Českého statistického úřadu. Po 4,9% zářijovém skoku se tak jedná o další růst. Očekávání analytiků, kteří předpokládali 5,7% navýšení, se tedy od reality významně nelišilo. Domníváte se, že po těchto „inflačních přírůstcích“ by měl všeobecný růst cenové hladiny v následujících měsících zpomalovat? Ani omylem, dezinflaci minimálně krátkodobě neočekávejte. Podle nejnovější prognózy České národní banky se totiž v zimě inflace dotkne sedmiprocentní hranice, jak ukazuje graf. 

Zdroj: Česká národní banka

Je inflace skutečně jen dovezená?

V mnoha vyjádřeních vládních politiků můžeme slyšet nesouhlas vůči krokům České národní banky, jež normalizuje měnovou politiku, tj. zvyšuje sazby. Čím argumentují? Tuzemská inflace je pouze či z velké části dovezeným jevem, který po čase odezní. Podobně se vyjadřují i dva členové bankovní rady Aleš Michl a Oldřich Dědek či známý český ekonom Jan Švejnar. Mají však pravdu? Nikoli.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: Flegr přináší recept na boj s covidem. A fotili jsme 17. listopad

Týdeník FORUM se tentokrát věnuje tomu nejzásadnějšímu tématu: epidemii nemoci covid-19, která se v České republice dostává do rekordních, bohužel…

Domácí nárůst inflace není způsoben pouze nákladovými vlivy (přetrhanými odběratelsko-dodavatelskými řetězci, nedostatkem čipů). Je nutné říci, že tyto faktory hrají signifikantní roli, ale nejedná se o všechny proinflační tlaky v naší ekonomice. Svůj nezanedbatelný podíl hrají také poptávkové faktory. Někteří ekonomové jim přezdívají „doma upečená inflace“. Stojí za ní především přehřátý trh práce, který tlačí na růst mezd, a štědrá fiskální politika české vlády.

ČNB tyto jevy nesmí přehlížet a zvyšovat tak inflační očekávání obyvatelstva. Její úloha je totiž zákonem jasně daná – udržovat cenovou stabilitu, tj. cílovat inflaci na 2% hodnotu s tolerančním pásmem 1–3 %. Situace by samozřejmě byla jiná, pokud by drtivá část inflace byla nákladová. Centrální banka by pravděpodobně nebyla nucena přistupovat k tak razantním krokům, jako bylo zvýšení základní úrokové sazby o 125 bazických bodů na posledním měnověpolitickém zasedání bankovní rady.

Domácí faktory působící na inflaci ve 3. kvartále. Zdroj: Česká národní banka

Jaké položky nejvíce zdražují?

Z hlediska meziročních říjnových hodnot jsou mezi nejvíce zdražujícími položkami ceny pohonných hmot (26,8 %), cukru (17,4 %), olejů a tuků (15,9 %) či polotučného mléka (13,1 %) a tabáku (13 %). Jednociferný nárůst si připsalo zboží pro údržbu domácnosti (8,5 %), automobily (6,3 %), stravovací služby (6,1 %), vodné a stočné (5,5 %). Pod pětiprocentním zvýšením meziročních cen zůstalo nájemné (3,5 %), tuhá paliva (3,4 %), elektřina a víno (3,1 %), zemní plyn (2,6 %) a lihoviny (1,8 %).

Dále čtěte

Nakupte dárky včas! Darujte předplatné Týdeníku FORUM svým nejbližším

Do Vánoc nám už nezbývá tolik času, proto je třeba se zamyslet nad dárky pro své okolí. Máme pro vás…

Všeobecný nárůst cenové hladiny má v zimě atakovat sedmiprocentní hranici. Ta bude podpořena nárůstem minimální mzdy z letošních 15 200 Kč na 16 200 Kč v příštím roce.

V roce 2023 se ale inflace má blížit zpět k dvouprocentnímu cíli ČNB. Pomoci by měly také intervence ze strany tuzemské centrální banky, která bude od nového roku odprodávat výnosy z devizových rezerv, což bude zabraňovat jednostrannému depreciačnímu tlaku koruny na forexovém trhu. Domácí měna by tak mohla pravděpodobně posílit.

Znehodnocování úspor

„Při inflaci se snižuje kupní síla peněz,“ zaznívá obvykle v učebnicích ekonomie. Střadatelé by tedy měli zvážit, zda se jim vyplácí si nechávat své disponibilní prostředky pod polštářem.

V této situaci se doporučuje své peníze investovat. Pokud však investor není nikterak zkušený, měl by se obrátit na svého bankéře a vážně zvažovat vklad do konzervativnějšího diverzifikovaného portfolia.