GLOSA / „Vypěstujte si vlastní jistotu a bezpečí,“ vyzývají švédští zahrádkáři své spoluobčany. Odkazují tím na prohlášení politiků a představitelů armády, aby lidé věnovali pozornost přípravám na válku.

Švédy, kteří teprve na začátku března vstupem do NATO ukončili více než dvě stě let trvající vojenskou neutralitu, snad nikdo z militantních choutek nepodezírá. Kromě Rusů. Přitom to byli právě oni, kdo svou invazí na Ukrajinu Švédsko k tomuto kroku donutili.

Výrok, že je třeba brát hrozbu jako realitu, protože Rusko se může vydat i jinými směry, který v lednu zazněl z úst vrchního velitele švédských ozbrojených sil, obletěl svět. A jak zapůsobil na Švédy? Běžní občané v anketách, které se začaly objevovat v médiích, vypadali, že jim pud sebezáchovy není cizí.

Vesměs souhlasili s tím, že na nebezpečí je rozumné se připravit a že budou muset doma provést inventuru trvanlivých potravin a lékárničky, případně si stáhnout aktuální verzi brožury Pokud přijde krize nebo válka. Někteří projevovali i ochotu přihlásit se do armády. Zájem o členství v aktivních zálohách stoupl o 500 procent.

Dále čtěte

„Rusy musíme umět zastavit sami, první na ráně je Gotland.“ I po vstupu do NATO vsadí Švédsko na vlastní síly

„Členství v NATO nenahrazuje potřebu výrazně posílit národní vojenské schopnosti,“ prohlásil v pondělí vrchní velitel švédských…

Slova o strašení zazněla jen v několika prvních dnech, a to od organizace na ochranu práv dětí BRIS, která zaznamenala zvýšený počet telefonátů na linku bezpečí, a od zástupkyně švédského úřadu OSN. Ve veřejném prostoru se ihned začalo s intenzivní osvětou, v níž jsou Švédové obecně velmi schopní.

Opozice včetně té, která byla proti vstupu země do NATO, do toho vládě a armádě vidle nehází, žádné výroky o snaze zatáhnout Švédsko do války jsem nezaznamenala. Zatímco v Česku jsou téměř na denním pořádku. Že by naši chcimírové žili na jiné planetě než švédští zahrádkáři?

Každopádně můžou být rádi, že ne ve Švédsku, tam by je nejspíš kleplo.