Přestože ruské reakce na nepodařené setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským nasvědčují tomu, že páteční fiasko v Bílém domě hraje agresorovi do karet, prokremelský politolog Sergej Markov je jiného názoru. „Z psychologického hlediska je jistě příjemné, že západní svět je rozdělený. Ale pokud uvažujete rozumně, tato situace je pro Rusko riskantnější. Chceme přece mírovou dohodu, ale teď vidíme, že Ukrajina je připravena pokračovat ve válce,“ řekl Markov deníku Dagens Nyheter.

„Byl jsem stejně jako všichni ostatní šokován hádkou mezi Trumpem a Zelenským. Když jsem se díval na video, viděl jsem, že ani Trump, ani Vance nebyli na tuto konfrontaci připraveni,“ komentoval dění v Oválné pracovně Markov, který v minulosti působil i jako osobní vyslanec ruského vůdce Vladimira Putina. Teď vede svůj vlastní think tank, Institut pro politický výzkum, a je známý svými agresivními prohlášeními na adresu Ukrajiny i vztahů s Evropou.

Dále čtěte

Je zázrak, že tomu šmejdovi nedali do držky, zní z Ruska na Zelenského adresu

Konfrontační a předčasně ukončená návštěva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě…

Podle něj musí „mírová dohoda“ znamenat pro Kreml mír za ruských podmínek, to znamená, že Ukrajina musí udělat kompromisy ve všech bodech. Z pohledu Ruska se zdálo, že se to vyvíjí dobře – Trump úspěšně tlačil na Ukrajinu. Pak si ale Zelenskyj v Bílém domě dupl, a to podle Markova není pro Kreml vůbec výhodné.

„Dobré naopak bude, když Spojené státy přestanou Ukrajinu vojensky podporovat. To znamená, že se toho musí chopit Evropa, což se jí nikdy nepodaří. EU se zhroutí. Pro nás je také dobré, že strany v Evropě, které podporují mír, jsou stále silnější – takzvaní populisté na pravici a levici. Jako AfD a Sahra Wagenknechtová v Německu a Jean-Luc Mélenchon ve Francii,“ řekl Markov.

Doufá, že se v zemích EU dostanou k moci „mírové strany“. To, že Friedrich Merz se pravděpodobně stane německým kancléřem, považuje pro Rusko za čáru přes rozpočet. „Chce vyzbrojit Kyjev. Německo bude pravděpodobně hlavním finančním podporovatelem Ukrajiny.“

Rusko nezíská všechno, co chce

Na rozdíl od toho, co si mnozí myslí, jsou Spojené státy a Rusko v jednáních stále daleko od sebe, řekl Markov.

Dále čtěte

Trump chystá zastavení veškeré vojenské pomoci Ukrajině. O podpis smlouvy prý už nemá zájem

Americký prezident Donald Trump zvažuje možnost pozastavení všech současných dodávek vojenské pomoci Ukrajině. Údajně rovněž ztratil zájem o podpis smlouvy…

„Na Trumpovi je dobrá jedna věc: chce mír. Jsou tu ale jiné problémy. Trump chce, aby vojáci NATO zajistili mír na Ukrajině, i když právě kvůli tomu tato válka začala – Rusko nechtělo vojáky NATO ve své sousední zemi. Nyní chce Trump umístit Francouze do Oděsy a Brity do Charkova. S tím nemůžeme nikdy souhlasit.“

Markov navíc poukázal na to, že Trump neprojevil velký zájem o Putinův požadavek, aby se ruština stala na Ukrajině oficiálním jazykem. Ani takzvaná denacifikace Ukrajiny, kterou Putin požaduje, prý amerického prezidenta nijak zvlášť nezajímala.

„Trump a Putin se shodnou jen asi na 20 procentech. Teoreticky si myslím, že Trump může přistoupit na to, že se ruština stane na Ukrajině oficiální, to nijak nejde proti jeho zájmům. Bojí se však, aby nevypadal jako poražený. To je ten problém.“

Dále čtěte

„Odešel jako vítěz.“ Zelenského se zastali koaliční politici i prezident Pavel

Čeští koaliční politici a prezident Petr Pavel po předčasném ukončení schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským…

Na poznámku, že Rusko nemůže očekávat, že prostřednictvím jednání získá všechno, co chce, Markov odpověděl: „To ani náhodou. Například nebudeme mít celou východní a střední Ukrajinu jako součást Ruska, i když to je to, co chceme. Nebudeme schopni vynutit si uvěznění celého vedení ukrajinského státu. Biden, Macron a Scholz by také měli být postaveni před soud za podporu války. To je to, co Rusko chce, ale sotva se to stane.“