Měsíc uplynul jako voda a je tu zase další číslo měsíčníku FORUM 24+. A protože bylo uplynulých třicet dní opět naplněných událostmi, měli jsme my, a budete tedy mít i vy z čeho vybírat. Takže co jsem pro vás tentokráte připravili?
V první řadě to jsou slovenské prezidentské volby, které ukázaly, či spíše potvrdily, že Slovensko dobrovolně mašíruje zpátky na východ. Ve střetu dvou světů vyhrál strach, populismus a sprostota. Měli bychom si z toho vzít veliké ponaučení, protože naše volby, a zdá se, že opět rozhodující, se blíží možná rychleji, než si připouštíme. Vždyť co to je, rok a půl. Zvláště vezmeme-li v úvahu, že kampaň do eurovoleb už probíhá, poté se přelije do kampaně ke krajským a senátním volbám a pak už hop rovnou do kampaně k volbám parlamentním. Takže nás čeká hodně času, v němž se budou vylévat kýble špíny, bude se lhát, pomlouvat, slibovat a říkat, jak by se to dělalo lépe, když už se osm let ukazovalo, jak se to skutečně dělat umí… A určitě nebudou chybět ani fotky s pávem, křepčení obstarožních diblíků na TikToku či videa s kohoutem.
Se Slovenskem vcelku úzce souvisí dění v Rusku. Komentátor Libor Dvořák reflektuje jeho cestu od demokratických pokusů v devadesátých letech minulého století k ničím skrývané diktatuře. A Rusko ještě jednou. Díky práci BIS vyšlo najevo, že Hlas Evropy byl ve skutečnosti Hlasem Ruska. A kdo z tuzemských politiků s tímto hlasem souzněl a vystupoval ve Voice of Europe? Jména jako Klaus, Rajchl, Majerová, Paroubek asi překvapí jen málokoho.
K Rusku, respektive k válce na Ukrajině se váže i velký rozhovor, který vedl Vojtěch Laštůvka s Johnem Boltonem, bývalým poradcem pro národní bezpečnost v administrativě Donalda Trumpa. Podle něj v případě zvolení prezidentem Trump vystoupí z NATO. Co by to pro svět, ale hlavně pro Evropu znamenalo, je jasné. Putin dostane chuť na větší sousto.
A ještě jednou Ukrajina. Martin Skýpala a Ray Baseley se vypravili přímo na území bránícího se státu, aby vám mohli zprostředkovat autentické svědectví o tom, co se v předních liniích n Ukrajině děje a jak to vidí místní lidé a ukrajinští bojovníci.
František Kalenda v rubrice O kom se mluví mapuje „proměnu“ francouzského prezidenta Macrona ve vztahu k Rusku a jak se jeho postoj odráží v jednání celé Evropy.
ODS slaví Kristovy roky
S ohledem na datum, kdy náš měsíčník vychází, jsme nemohli pominout jedno významné domácí datum. Je to totiž již třiatřicet let, co vznikla Občanská demokratická strana. Jan Vávra se ve stručnosti podíval, jak se ODS postupně měnila. Johana Hovorková pak nahlédla smutnou cestu Václava Klause od zakladatele ODS až po jeho současné hlásání proruské propagandy. Součástí materiálu o „Kristových letech“ této partaje je i připomenutí významných milníků – sarajevského atentátu, opoziční smlouvy či pádů vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase.
O tom, že politika „není jen pro starý“, vás pak snad přesvědčí reportáž z Pražského studentského summitu, který navštívil Pavel Šmejkal. Měl možnost na vlastní oči vidět, jak je dnešní středoškolská a vysokoškolská mládež schopna reflektovat zahraniční i domácí politiku. Rozhodně to totiž není jen hra na politiku, je to příprava na život.
V měsíci, který odplynul, se kromě politiky odehrávaly i tradiční záležitosti. Například Velikonoce. Jan Šibík nabízí pohled na vskutku krvavou tradici, jaká nemá v Evropě obdoby – v horském městečku Nocera Terinese v Kalábrii na jihu Itálie se vše soustřeďuje kolem procesí se sochou Sedmibolestné Panny Marie, kolem něhož vybíhají z uliček desítky skupinek zkrvavených mužů s doprovodem. Šlehání dívčích zadečků pomlázkami, proti němuž se ozývá spousta nesouhlasných hlasů, je v porovnání s krvácejícími kajícníky vskutku jen pouhou rozvernou zábavou.
Výlety za kulturou
Milan Tesař vás vezme na uklidňující rozhovor se známým filmovým režisérem Vladimírem Michálkem. Prozradí vám, jak se z autora filmů Je třeba zabít Sekala, Zapomenuté světlo či Babí léto proměnil v ceněného psychoterapeuta.
Kultura pak pokračuje textem Rudolfa Krále, jenž se věnuje jednomu z nejoriginálnějších, ale také jakémukoliv výkladu se vzpouzejícímu dílu – Krvavému románu Josefa Váchala.
Hudebník Mardoša přidává osobní vzpomínku na nesetkání s Kurtem Cobainem, který zemřel právě před třiceti lety, když 5. dubna 1994 spáchal sebevraždu.
Fenoménu umělé inteligence, o které se stále více mluví, se věnovala Dominika Machová v textu, kde se dívá na to, jak může AI pomoci léčit. Sama o sobě léčit nebude, ale rozhodně může lékařům třeba v diagnostice či ve zkoumání rentgenových či dalších typů snímků výrazně pomoci. Objeví totiž i to, co člověk může snadno přehlédnout.
Na pomezí kultury a politiky balancuje dnes rubrika Fenomén. Je totiž věnována zpěvačce Taylor Swift, které se poměrně dost bojí Donald Trump. Čím by ho mohla tato umělkyně ohrozit? Třeba tím, že by vyjádřila podporu protikandidátovi. A to už v případě člověka, jehož fanoušci dokážou během koncertu způsobit zemětřesení o síle 2,3 stupně Richterovy škály, něco znamená.
Velký portrét Rudolfa Hrušínského pro nás napsal člověk nadmíru povolaný, Vladimír Just. Jednoho z nejznámějších a také nejlepších českých herců připomínáme proto, že třináctého dubna uplyne třicet let od dne, kdy navždy opustil pozemské jeviště. Kromě textu samotného je velice zajímavý reprint dopisu, který v roce 1972 poslal Rudolfu Hrušínskému tehdejší komunistický ředitel Národního divadla Přemysl Kočí. Dopisu, který znamenal faktický zákaz jakékoliv činnosti.
Nezapomeňte vyluštit největší křížovku
Nová orientace nabízí pohled literárního teoretika a historika Jiřího Trávníčka na fenomén „Slovanství versus středoevropanství“, které se v některých Češích stále sváří.
Vyloženě na odlehčující notu tentokráte hraje text, jehož autorem je Dan Hrubý. Podíval se totiž na české Cimrmany, pionýry slepých uliček, vynálezce zbytečností. Třeba hydrocyklu, stroje na nalepování známek nebo kroupového děla k rozhánění mraků. Ale nesmějme se jim. Někdo po těchto cestách vyrazit musel, aby ostatní věděli, že tudy ne.
S jarním, či již skoro letním počasím přichází i doba, kdy se častěji budeme vydávat do přírody za poznáním. Markéta Mitrofanovová pro vás připravila putování po několika zaniklých obcích. Takových smutných míst je však v našem pohraničí vinou vyhnání původních obyvatel a následných čtyřiceti let zadrátování bohužel mnoho.
Nechybí ani tradiční Ping-pong, jejž jsme si tentokráte zahráli se zpěvačkou, herečkou a tanečnicí Rozálií Havelkovou, a samozřejmě ani největší křížovka na našem trhu.
Spolu s guru telemarketingu Horstem Fuchsem ještě dodáváme, že to samozřejmě není všechno. Ke čtení vám tohoto totiž nabízíme daleko více. A za měsíc tomu nebude jinak.