Premiér Andrej Babiš (ANO) na schůzi poslanecké sněmovny FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Peripetie s volebním zákonem, jehož některé části zrušil Ústavní soud, pokračují. Sněmovní ústavně-právní výbor ve středu schválil návrh úprav volebních pravidel, které předložil poslanec za ODS a předseda tohoto výboru Marek Benda. Návrh kromě zástupců občanských demokratů podpořili i členové výboru za SPD a hnutí ANO. Čím víc se volby do poslanecké sněmovny budou blížit, tím naléhavěji se situace kolem volebního zákona bude jevit. Důležité je ale i to, aby strany, které chtějí po volbách spolu vládnout, mezi sebou podobnými spory, jako je ten kolem volebních pravidel, nevykopaly příliš hluboký příkop.
V poslanecké sněmovně jsou nyní ve druhém čtení dvě novely volebního zákona: jedna vládní, která obsahuje variantu 14 volebních obvodů i variantu České republiky jako jednoho obvodu, a druhá lidovecká se 14 volebními obvody. Když pomineme variantu jednoho volebního obvodu, návrh křesťanských demokratů i ten z dílny ministerstva vnitra se v tom hlavním shodnou.
Oba návrhy se shodují v tom, že v nich přerozdělování mandátů stranám probíhá tím způsobem, že celkový počet hlasů všech uskupení, které překročily volební práh, se vydělí počtem poslaneckých mandátů. Tak vznikne volební číslo. Tím se posléze vydělí počet hlasů, které obdržely jednotlivé strany. Výsledkem je počet mandátů, který získá konkrétní subjekt. Zbývající mandáty se rozdělí stranám s největším počtem „zbytkových“ hlasů po vydělení volebním číslem.
Přiřazení mandátů, které obdržela jedna strana, k jednotlivým volebním obvodům se následně odehraje tak, že se vezme počet hlasů pro jeden subjekt v konkrétním obvodě a ten se opět vydělí výše zmíněným volebním číslem. Ostatní mandáty se pak zase rozdělí podle počtu zbývajících hlasů.
Jinak řečeno změna oproti dosavadnímu volebnímu systému spočívá v tom, že výsledky nejsou počítány na krajské úrovni, ale nejprve na celostátní úrovni a až ve druhé fázi jsou mandáty přidělovány konkrétním kandidátům na krajských kandidátních listinách. Kromě toho dosud platná d´Hondtova metoda volebního dělitele je nahrazena tzv. Hareovou kvótou. To je právě ono dělení celkového počtu hlasů počtem mandátů.
Lidovecký a vládní návrh je prakticky totožný a liší se snad jen v tom, že u návrhu křesťanských demokratů platí pro koalice volební práh pro vstup do sněmovny pouhých pět procent hlasů, kdežto u vládního návrhu se zvětšuje na 7, 9 a 11 procent hlasů pro koalice se dvěma, třemi a čtyřmi a více členy.
Imperiali a zbytkové hlasy
Úprava, kterou předložil předseda ústavně-právního výboru a zároveň zpravodaj vládního návrhu Marek Benda, jde ovšem trochu jiným směrem. Benda k ní uvedl následující: „Po vyslechnutí všech stran ve sněmovně a s vědomím, že se senátoři dušovali, že nebudou do volebního systému v PSP příliš zasahovat, jsem se pokusil navrhnout kompromis, který má šanci získat dostatek hlasů ve sněmovně. Obsahuje všechny klíčové parametry. Česká republika bude nadále volebně rozdělena na 14 krajů, volební kvorum pro koalice bude 8 a 11 % a mandáty se budou prioritně přidělovat v regionech podle metody Imperiali +2. Jediný problém, který zůstal, je otázka přidělování mandátů ve II. skrutiniu,“ zdůraznil Benda.
A dodal: „Můj návrh zněl, aby strany určily regiony, kterým připadnou zbývající mandáty. Znovu opakuji, že jde o regiony, nikoliv konkrétní kandidáty. Pokud se strany rozhodnou regiony neurčit, připadnou mandáty těm krajům, které mají největší počty zbytkových hlasů. Jde nám primárně o propojení regionů s celostátní politikou, které je v ČR tradiční a dlouhodobě funguje,“ uvedl Benda.
Pozoruhodné je, jak silně návrh Marka Bendy odmítli Piráti a hnutí STAN. Ti dali najevo, že jsou ochotni ustoupit například ohledně Imperialiho kvóty, rozhodně však nechtějí umožnit to, aby výběr poslanců mělo zčásti v rukou vedení politických stran. To považují za naprosto nepřijatelné. „Narušení principu, že ve volbách mají poslední slovo voliči, ale v žádném případně nepodpoříme a budeme se proti tomu stavět všemi prostředky,“ prohlásil pirátský místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal.
Předseda poslaneckého klubu STAN Jan Farský k tomu dodal: „Nemůžeme jednu nespravedlnost nahradit jinou. Navíc podle všeho protiústavní. Složení sněmovny musí odpovídat vůli voličů, ne rozhodnutí stran. Proto nesouhlasíme s návrhem Marka Bendy, který dnes ÚPV i přes náš nesouhlas přijal. Není možné snižovat sílu hlasu voliče ve prospěch stranických rozhodnutí. Řešení je přitom jednoduché, poměrný systém věrně odrážející vůli voličů je obsažen v návrhu KDU-ČSL, vlády i senátu. Tento směr budeme i nadále prosazovat.“
Rady z Lidových novin
Nechme stranou, zda je reakce Pirátské strany a Starostů a nezávislých přehnaná, příliš vyhrocená či snad dokonce hysterická. Případně zda nemají minimálně trochu pravdu v tom, že není vůbec nutné se odklánět od toho, na čem se ostatně shodli ve svém návrhu křesťanští demokraté, ministerstvo vnitra i senátoři, kteří rovněž přišli se svým návrhem jdoucím tímto směrem.
Podstatnější na celé věci je, že se tímto sporem hloubí příkop mezi občanskými demokraty na jedné straně a Piráty a hnutím STAN na straně druhé, což může být do budoucna velmi škodlivé. Žádný div, že tohle hloubení a rozdělování má své podporovatele, a ještě menší překvapení je, kde je najdeme.
V Lidových novinách se tak například do Pirátské strany a Starostů a nezávislých ve čtvrtek obul Martin Zvěřina, který se maximálně zastal Marka Bendy a zároveň vylil co nejvíce špíny na Piráty a hnutí STAN, které obvinil ze lži: „Ale proč to vysvětlovat někomu, komu preference natolik stouply do hlavy, že nežije v realitě, ale na křížové výpravě za záchranu demokracie?“
Z toho je vidět, že o volební zákon Zvěřinovi vůbec nejde. Ve hře je něco víc. A to něco víc se samozřejmě týká příští vlády, která nastoupí po říjnových volbách. Komentátor Lidových novin svůj text končí slovy: „Piráti a Starostové se přes noc ještě mohou vzpamatovat nebo pochopit a ze svých nesmiřitelných postojů ustoupí. Jestli tihle mají vládnout, nudit se nebudeme.“
Ten závěr je jasný a jeho adresátem nejsou Piráti a Starostvé a nezávislí, ale občanští demokraté: to ODS by podle Zvěřiny měla vzít rozum do hrsti a nedovolit, aby „tihle“ vládli. A jak to udělat? To jim v Lidových novinách určitě také dobře poradí. No nudit se nebudeme. Naštěstí Petr Fiala do Lidovek pro rady nechodí.
