V programovém prohlášení vlády Petra Fialy najdeme jednoznačné přihlášení k Zelené dohodě pro Evropu, tedy tzv. Green Dealu, který si dává za cíl dosáhnout uhlíkové neutrality v Evropě do roku 2050. Vláda ve svém programu jasně říká, že Zelená dohoda je příležitost, přesto se však v rámci vládní koalice objevují hlasy, které zelenou evropskou politiku tvrdě kritizují. V čem mají pravdu a v čem ne a nakolik jdou dohromady s oficiálním postojem Fialova kabinetu?
Místopředseda poslanecké sněmovny Jan Skopeček v nedávném rozhovoru uvedl: „Jsem dlouhodobý kritik evropské zelené politiky a nemám na tom co měnit. Považuji trend a rychlost, s jakou evropské politické elity tlačí zelenou politiku, respektive uhlíkově neutrální ekonomiku, za strašlivě nebezpečnou věc jak z hlediska ekonomického, tak sociálního, ale i z hlediska našich svobod. To, čemu dnes čelíme v rostoucích cenách energií, je z velké míry důsledek této dlouhé roky tlačené klimatické politiky. A je třeba si konečně přiznat i to, že rostoucí ceny jsou chtěným a záměrným výsledkem těchto politik,“ zdůraznil Skopeček.
To jsou silná slova, která je zajímavé srovnat s tím, co se píše v programovém dokumentu nové vlády. Hned na prvním místě zde najdeme, že Green Deal je pro vládní koalici příležitostí, jak investicemi do udržitelného rozvoje, čistých a obnovitelných zdrojů a cirkulární ekonomiky výrazně modernizovat českou ekonomiku, zvýšit kvalitu života a zlepšit životní prostředí. Podle kabinetu musí vynaložené veřejné finanční prostředky směřovat do takových řešení, která povedou ke snížení emisí skleníkových plynů.
Je zjevné, že vláda evropskou zelenou politiku neodmítá, a naopak k ní přistupuje jako k něčemu, co je potřeba pozitivně využít. Zároveň si uvědomuje i jistá rizika, proto se v programovém prohlášení uvádí, že při vyjednávání konkrétních opatření na půdě Evropské unie bude vláda zohledňovat možné sociální a ekonomické dopady a specifické podmínky České republiky.
Ze stejného důvodu chce také připravit dopadové studie pro jednotlivé návrhy a chce totéž iniciovat i vůči Evropské komisi. Stejně tak chce při projednávání regulatorních návrhů vždy důkladně posoudit dopady na průmysl a celou naši ekonomiku a zohlednit specifika jednotlivých sektorů.
Chtěný a záměrný výsledek klimatických politik
Fialova vláda tak rozhodně není proti Green Dealu, hodlá se ovšem bránit jeho případným negativním dopadům. Takový přístup je pragmatický, zároveň však jeho úspěch záleží na tom, co se české politické reprezentaci podaří se svými evropskými partnery vyjednat. Pokud by toho příliš nevyjednali, Zelená dohoda by na českou společnost za určitých okolností mohla dolehnout i celkem nepříjemně.
Místopředseda poslaneckého klubu občanských demokratů Jan Skopeček ale nemá pravdu, když tvrdí, že současné rostoucí ceny energií jsou z velké míry důsledkem dlouhé roky tlačené klimatické politiky. Jednak vliv růstu emisních povolenek na zdražování energií je výrazně nižší ve srovnání s rostoucí cenou plynu. A kromě toho například vypínání jaderných elektráren v Německu není důsledkem klimatické politiky.
Když pak místopředseda dolní komory parlamentu Skopeček tvrdí, že je potřeba si konečně přiznat i to, že rostoucí ceny energií jsou chtěným a záměrným výsledkem klimatických politik, tak vyloženě přehání a uchyluje se bezmála na hranu konspiračních teorií.
Jan Skopeček to dále vysvětluje: „Vyšší ceny energie nás mají přesvědčit, abychom méně spotřebovávali, abychom změnili naše životy a pomalu se odnaučovali jezdit například s auty na benzin. Já s tím souhlasit nemohu, jakkoliv si musíme přiznat, že jde o trend nejen v Evropské unii velmi silný, ze kterého složitě budeme vystupovat. Je podle mě obrovským úkolem nových ministrů, aby třeba při naplňování Andrejem Babišem v Bruselu odsouhlaseného Green Dealu minimalizovali dopady a náklady na českou ekonomiku a na naše občany. Dobojovat uznání jádra jako zeleného zdroje je jednou z hlavních priorit.“
V závěru se Skopeček opět přibližuje k oficiálnímu postoji nové vlády a snaze předejít tomu, aby nástroje, které se zvolí k naplňování Zelené dohody, nepoškodily Českou republiku a naše občany. To je to, co je třeba v tuhle chvíli řešit. Na všechno ostatní už je pozdě. Green Deal a závazek, který je jeho součástí, jsou hotová věc a hovořit o tom, že jeho záměrem bylo zdražit energie, je odvádění pozornosti k něčemu úplně jinému, než co v současnosti potřebujeme.