KOMENTÁŘ / Prezident napadené Ukrajiny si během vzpomínkových oslav k vylodění v Normandii potřásl rukou s veterány, kteří se ho zúčastnili. Jeden z nich ho označil za zachránce jeho národa. Sousloví „historická paralela“ je vlastně nonsens, protože žádné dva historické děje nemají stejnou trajektorii, tedy nejsou v pravém slova smyslu paralelní. Nicméně současný boj Ukrajiny proti ruskému imperialismu se boji proti nacistické rozpínavosti v mnohém podobá.

Timothy Snyder v nedávném rozhovoru přirovnal současnou situaci k roku 1938 s tím, že kdyby se tehdy Československo bránilo, tak by druhá světová válka nenastala. To je při vší úctě k renomovanému historikovi nepřesné. Československo bylo v pozici, kdy by se mu rozhodně nedostalo pomoci, kterou v současnosti dostává Ukrajina.

O hranicích se nejedná, hranice se brání

Faktem je, že za složitou situaci v září 1938 si mohlo vedení ČSR minimálně částečně samo. Ochotu vyměnit území za mír deklarovalo Francii a Velké Británii předem. Pro obě země pak bylo jednoduché malou zemi ve střední Evropě opustit. To samozřejmě neznamená, že to bylo morálně ospravedlnitelné, nebo moudré. Praha ale onu slavnou „michovskou zradu“ v podstatě sama nabídla. Pro Londýn a Paříž to pak už byla jen otázka rozsahu, nikoliv principu.

Kyjev naopak od začátku deklaruje principiální postoj. Západní země tak tlačí k jasnému rozhodnutí, což ČSR neudělala. Je ovšem také krajně nejisté, zda by Franice a Spojené království v případě, že by jim Československo řeklo, že své hranice bude bránit, byly ochotny poskytnout účinnou pomoc. Navíc se k agresorovi s radostí připojily Polsko a Maďarsko.

Nejednota a snaha zachránit si svou kůži

Právě v tom Snyderova paralela nejvíce kulhá. Zároveň je právě v tom největší poučení pro současnost. V roce 1938 se různé evropské země domnívaly dílem, že se s Hitlerem domluví, a dílem, že z překreslování hranic ve střední Evropě také něco získají. Hitler narazil na odpor až ve chvíli, kdy bylo pozdě. Částečně z toho lze vinit politické představitele ČSR, ale zbytek viny leží i na ostatních účastnících dramatu v roce 1938. Přitom československým občanům nechybělo odhodlání.

Dále čtěte

Mach z SPD otočil. Obdivuji prezidenta Zelenského a odhodlanost Ukrajinců, psal Okamurův volební lídr

Petr Mach, ekonom a lídr kandidátky SPD a Trikolóry do Evropského parlamentu, je známý obhájce míru na Ukrajině. V průběhu…

Jedním ze sloganů, který provolávali na demonstracích během onoho osudného podzimu, byl „dejte nám zbraně, dali jsme si na ně“. Tuto rozhodnost ale bohužel nevyužila ani vláda v Praze, ani vlády v jiných evropských hlavních městech. Evropu pak bylo potřeba složitě osvobozovat, čehož bylo vylodění v Normandii důležitým milníkem. I s ohledem na památku statečných mužů a žen, kteří se ho zúčastnili, teď nesmíme zradit odhodlání statečných Ukrajinců.