Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ukázal dvoudenní mírový summit ve Švýcarsku, že mezinárodní podpora Ukrajiny neslábne. S Ruskem je prý Ukrajina ochotna jednat o míru okamžitě, musí se však dle jeho slov stáhnout z celého ukrajinského území. Na závěr summitu byl přijat dokument, který obviňuje Rusko z rozsáhlého válečného utrpení a ničení sousední země.
Mírového summitu u Lucernského jezera ve Švýcarsku se zúčastnilo více než 90 zemí a mezinárodních organizací. Rusko pozváno nebylo a chyběla také Čína. Setkání bylo zakončeno přijetím dokumentu, který Rusko jasně označuje za válečného agresora. Součástí schváleného dokumentu je pak podle informací stanice BBC také požadavek na obnovení ukrajinské kontroly nad jadernou elektrárnou v Záporoží, která je nyní okupovaná Ruskem. Ruská invaze je v usnesení označena jako válka, což Moskva odmítala.
Několik zúčastněných zemí včetně Indie, Jihoafrické republiky a Saúdské Arábie však dokument odmítlo podepsat.
„Tento summit potvrzuje, že mezinárodní podpora Ukrajiny neslábne. Rusko může zítra zahájit jednání o míru, pokud se stáhne z našich území,“ prohlásil ukrajinský prezident Zelenskyj. Dále však dodal, že Vladimir Putin válku neukončí a musí být zastaven jakýmkoli možným způsobem, ať už vojenskými, nebo diplomatickými prostředky.
Ukrajinský prezident také zdůraznil, že Čínu nepovažuje za nepřítele. „Respektujeme Čínu a její územní celistvost. Chceme však, aby Čína udělala totéž pro nás,“ prohlásil na závěr summitu. Následně vyzval Peking, aby se vážně zapojil do vytváření mírových návrhů.
Českou republiku na summitu reprezentoval prezident Petr Pavel, který ocenil, že drtivá většina zemí podpořila základní zásady mezinárodního práva. „Časem musí nastat fáze, kdy za stůl usednou i zástupci Ruska. Nemůže se tak ale dít za podmínek nepřijatelných pro napadenou zemi, nerespektujících chartu OSN a zejména právo na sebeobranu, suverenitu a teritoriální integritu,“ sdělil Petr Pavel na sociální síti X.
Švýcarský summit měl přispět k mírovému plánu, který Ukrajina formulovala už v roce 2022. Mezi hlavní body jednání patřila jaderná bezpečnost na Ukrajině, potravinová bezpečnost a také téma uvězněných nebo unesených lidí během války.
„Všichni váleční zajatci musí být propuštěni… Všechny deportované a nezákonně vysídlené ukrajinské děti a všichni ostatní ukrajinští civilisté, kteří byli nezákonně zadrženi, musí být vráceni na Ukrajinu,“ stojí ve společném prohlášení.