Prezident Zelenskyj s manželkou navštívili kyjevský knižní festival FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil společně s manželkou kyjevský knižní festival Book Arsenal. Nakoupili tam několik knih a svět obletěly záběry jejich něžného objetí. Stalo se tak téhož dne, kdy prezident podepsal zákon omezující dovoz ruských a běloruských knih na ukrajinský trh. Své potvrzení zákona rok odkládal kvůli obavám, že by nemusel být v souladu s legislativou Evropské unie a s ukrajinskou ústavou.
Zelenskyj s manželkou navštívili největší ukrajinský knižní festival Book Arsenal. Nakoupili si tam několik publikací, informovaly jeho oficiální stránky. Při té příležitosti Zelenskyj zdůraznil, že uspořádání takto významného knižního festivalu je důležité zejména v době, kdy ukrajinský národ bojuje o právo na existenci a uchování své národní identity. Jeho žena podotkla, že Arsenal je pro podobnou akci příznačný název, protože knihy se skutečně staly ukrajinskou kulturní zbraní.
Podle zveřejněné tiskové zprávy si Zelenskyj koupil knihy Proč Západ vládne – Prozatím od britského historika Iana Morrise, knihu Maksyma Jakovleva o konspiračních teoriích a další publikace. Zelenskou zajímala kniha o spánkové deprivaci a také knihy o dynastii a příběhu ruské princezny Olgy. Svému synovi koupila první část komiksově upraveného sci-fi Duna od Franka Herberta. Na seznamu zakoupených publikací se objevila i kniha ukrajinského básníka zavražděného Rusy Volodymyra Vakulenka Měním se… Deník okupace. Vybrané básně. Kromě vystoupení manželů na masové akci v centru stále ještě bombardovaného Kyjeva zaujal média také krátký moment, kdy se Zelenští zničehonic objali.
Téhož dne, kdy navštívil zmíněný festival, podepsal Zelenskyj zákon zakazující dovoz knih z Ruska. Učinil tak více než rok poté, co zákon přijal parlament. Zákon kromě dovozu tištěné produkce ze „země agresora“, jak Kyjev nazývá Rusko, zakazuje i dovoz knih z Běloruska, které je spojencem Moskvy, a také dovoz knih z okupovaných částí země.
„Zákon pokládám za správný,“ napsal Zelenskyj v aplikaci telegram. Více než roční prodlevu mezi přijetím a podepsáním zákona vysvětlil tím, že jej zaslal institucím Evropské unie, aby vyhodnotily, zda ustanovení zákona nemohou kolidovat s ukrajinskými závazky ohledně ochrany práv národnostních menšin, zejména jazykových. Učinil tak v kontextu doporučení Evropské komise k žádosti Ukrajiny o členství v EU.
Na Ukrajině vznikla petice požadující, aby šéf státu podepsal zákon přijatý ukrajinskými poslanci už loni 19. června. Na výročí schválení zákona se odehrála protestní akce pod heslem „Vydavatelská produkce agresora je také okupací. Pane prezidente, podepište“. O den později Zelenskyj odpověděl, že zákon dosud nepodepsal kvůli pochybám, zda neodporuje ustanovením ukrajinské ústavy, ve které je zakotven zákaz diskriminace podle jazyka.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí také vysvětlovalo, že zákon ve stávajícím znění neodpovídá normám a standardům EU v oblasti lidských práv, což by mohlo zkomplikovat přijetí Ukrajiny do EU, připomněl ruský zpravodajský server Meduza, působící v lotyšském exilu.
Ukrajina od počátku plnohodnotné ruské invaze čelí z ruské strany zpochybňování své národní existence a genocidním praktikám. Prezident Putin opakovaně prohlašoval, že Ukrajina neexistuje, že nemá nárok na vlastní nezávislé státní uspořádání a že je integrální součástí Ruska, jeho historie, kultury a duchovního prostoru. Agresor navíc z okupovaných území do Ruska podle vlastního vyjádření přemístil stovky tisíc dětí. Parlament Rady Evropy také prohlásil, že nucené přesuny dětí z okupovaných území odpovídají mezinárodní definici genocidy.
