O rychlejší dodávání zbraní včetně stíhaček či o letošní zahájení rozhovorů o vstupu Ukrajiny do Evropské unie požádal ve čtvrtek v Bruselu lídry unijních zemí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Během své první návštěvy v sídle unijních institucí od začátku ruské invaze se dočkal opakovaného potlesku a příslibů další podpory, většinou však bez konkrétních veřejných závazků. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ocenila ukrajinské reformy a oznámila, že v nejbližších dnech navrhne nové protiruské sankce. Podle českého premiéra Petra Fialy dělá Ukrajina rázné kroky kupředu a dveře do EU má otevřené.
„Všichni chráníme Evropu před režimem, který chce zničit svobodu, který chce být na tomto kontinentě autoritářským lídrem,“ prohlásil ve zhruba desetiminutovém proslovu před unijními lídry Zelenskyj, oblečený tradičně ve vojenských kalhotách a mikině. Svobodná Evropa podle něj není představitelná bez svobodné Ukrajiny, která však k obraně před ruskou agresí potřebuje rychle další pomoc. Šéfům unijních států Zelenskyj poděkoval za dosavadní podporu a vyjmenoval, jaké konkrétní zbraně by v očekávání ruské ofenzivy jeho země potřebovala: děla, moderní tanky, stíhací letouny, střely dlouhého doletu i munici.
Ukrajinský vůdce po jednání dodal, že slyšel od řady lídrů o „připravenosti poskytnout nám nutné zbraně a podporu, včetně letounů“. Mimo jiné o možnostech dodávat stíhačky chtěl hovořit na následných oddělených schůzkách se skupinami lídrů, mezi nimiž byl i český premiér Petr Fiala. Unijní země v minulých dnech slíbily dodávky tanků, se stíhačkami zatím váhají.
Česko je podle Fialy připraveno Ukrajině nadále pomáhat ve vojenské oblasti a také s nahrazováním zdrojů energie a opravou energetické infrastruktury, kterou Rusko systematicky likviduje. Velká část zemí podle něj ve čtvrtek přislíbila Ukrajině další vojenskou pomoc.
Von der Leyenová prohlásila, že EU a členské státy nepoleví ve finanční a hmotné podpoře, kterou od začátku války vyčíslila na 67 miliard eur. Oznámila také, že desátý balík protiruských sankcí, který komise navrhne v nejbližších dnech, zasáhne ruský export v hodnotě deseti miliard eur (237 miliard korun). Zahrne také další politiky a armádní činitele stejně jako šiřitele ruské válečné propagandy. Zelenskyj s lídry hovořil také o sankcích proti ruskému jadernému průmyslu, jejich schválení však kvůli odporu Maďarska a několika dalších zemí není pravděpodobné.
Prezident také apeloval na lídry EU, aby Unie zahájila přístupová jednání s Ukrajinou již letos. Von der Leyenová na jedné straně ocenila ukrajinskou snahu o reformy v boji proti korupci či o posílení nezávislosti justice a médií. Zároveň ale upozornila, že neexistuje žádný časový plán přijímání Ukrajiny a vše záleží na snaze samotné země. Ukrajina získala status kandidáta vstupu do EU krátce po začátku války a chce se stát členem během několika let, výrazně dříve než například balkánští uchazeči. Komise podle své šéfky chystá písemné hodnocení jejího dosavadního pokroku na podzim.
Zelenskyj ráno dorazil do Bruselu po středeční návštěvě Londýna a Paříže. Z francouzské metropole přiletěl v doprovodu prezidenta Emmanuela Macrona, s nímž ve středu večer jednal v triu společně s německým kancléřem Olafem Scholzem. Tuto schůzku ve čtvrtek označil za „velmi důležitou“ a prohlásil, že z ní má dobrý dojem. O konkrétních příslibech pomoci však nemluvil.
Ještě před odpoledním setkáním s lídry promluvil dopoledne Zelenskyj k poslancům Evropského parlamentu. Během mimořádné plenární schůze prohlásil, že Ukrajina bojuje s nejvíce protievropským režimem moderního světa a svým nasazením brání i evropské hodnoty. Kreml využívá k válce miliony Rusů, jejichž život nemá pro Moskvu žádnou cenu, jsou pro něj jen těla, která jsou schopna chopit se zbraní, řekl Zelenskyj. Šéfka EP Roberta Metsolaová jej ujistila, že místo Ukrajiny je v EU.
Unijní lídři by se po setkáních se Zelenským měli v nejbližších chvílích vrátit do jednacího sálu a otevřít další dvě témata summitu, jimiž jsou migrace a podpora unijních firem.