Prezident Miloš Zeman se rozhodl vetovat daňový balíček, který obsahuje mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb z příjmu 15 a 23 procent. Důvodem je pozměňovací návrh v balíčku, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Podle Zemana výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu. Zeman je také nespokojen s tím, že navzdory dohodě balíček neobsahuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení nových sazeb daně z příjmu pouze na dva roky. Prezident to oznámil ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO), kterou dnes přijal na Pražském hradě. Na twitteru to uvedl prezidentův mluvčí.

Sněmovna schválila v daňovém balíčku nejen zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu na 15 a 23 procent, ale i zvýšení daňové slevy na poplatníka na 34.125 korun. To by znamenalo příští rok propad příjmů veřejných rozpočtů zhruba o 130 miliard korun. Následně premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl senátorům, aby při projednávání balíčku slevu na poplatníka zrušily. Zároveň navrhl nově kompenzovat výpadky příjmů obcí a krajů 20 miliardami korun ročně, a to po dobu dvou let.

Příslib, že změny by měly platit jen dva roky, Babiš při jednání se senátory minulý týden označil podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) za politický slib prezidentovi, který nelze do zákona zařadit. Návrh explicitně omezení na dva roky neobsahuje. Senát by měl o daňovém balíčku jednat 10. prosince.

Rozhodnutí prezidenta přivítala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. „I když nejsem obecně přítelem navrhovaného opatření, tak ta dvouletá lhůta tam chybí. Je uvedena jen v důvodové zprávě. Ten výpadek příjmů je natolik vysoký, že je dobře, že to pan prezident v takové podobě nepodepíše,“ uvedla dnes v České televizi.

Daňový balíček obsahuje v současné podobě vedle zrušení superhrubé mzdy, zavedení sazeb daně z příjmu fyzických osob 15 a 23 procent a navýšení daňové slevy na poplatníka z dnešních 24.840 Kč na 34.125 Kč ročně také zavedení stravenkového paušálu jako alternativy ke stravenkám, postupné navýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků v letech 2021 až 2023, snížení spotřební daně z nafty o jednu korunu za litr, trvalé zvýšení hranice pro povinné odpisování majetku ze 40.000 na 80.000 Kč nebo zrychlení odpisů majetku, a to i za letošní rok.

Předseda ODS Petr Fiala dnes na tiskové konferenci ve Sněmovně uvedl, že strana bude nadále usilovat o to, aby lidé měli od příštího roku nižší daně. „Jde nám také o to, aby v té dohodě byly kompenzace pro obce a kraje. A samozřejmě sleva na poplatníka by měla být podle dosavadních jednání nižší. Jsme přesvědčeni, že dosáhneme rozumné dohody,“ uvedl.

Vedení ODS dříve uvedlo, že chce v Senátu prosazovat zavedení sazeb daně z příjmu fyzických osob 15 a 23 procent, případně 16 a 23 procent. Krajům a obcím chce kompenzovat polovinu výpadku jejich příjmů. ČSSD prosazuje daňové sazby 19 a 23 procent, zvýšení daňové slevy na poplatníka z 24.840 na 30.000 korun a obcím a krajům chce zvýšit podíl na příjmech z výběru daně od fyzických osob. Piráti by podle poslance Mikuláše Ferjenčíka souhlasili se sazbou daně 17 procent při současném zvýšení slevy na poplatníka o 4000 na 28.800 korun.

Schillerová dříve uvedla, že jakékoliv zvýšení sazby daně z příjmu nad 15 procent by znamenalo zvýšení daní živnostníkům. V případě fyzických osob samostatně výdělečně činných představuje totiž daň z příjmů 15 procent. Počítá se ze základu daně.