Miloš Zeman po 14 dnech opět na pár minut přerušil trvalý odpočinek za státní peníze na zámku v Lánech, aby vyslal do světa několik mouder. Bylo to klasické vystoupení Miloše Zemana. Servilní moderátor, který nemoderoval, ale opatrně a slušně nahrával, prezident, který urážel, podivně konstruoval souvislosti a hrál si na pana důležitého.
Prezident složil nové vládě tu největší poklonu, když řekl, že o zahraniční politice prý nebude jednat s Janem Lipavským, Milošem Vystrčilem a Markétou Pekarovou Adamovou, ale pouze s Petrem Fialou. Podával to tak, jako kdyby minimálně všichni senátoři a poslanci prosili na kolenou Zemana, aby sis ním mohli popovídat o zahraniční politice této země. Ale ono to tak není. Ani Petr Fiala nemá žádnou povinnost bavit se se Zemanem o zahraniční politice vlády.
Kromě možná několika okamurovců není zřejmě nikdo, koho by v parlamentu zajímalo, co si o zahraniční politice myslí Miloš Zeman. V této disciplíně se představil v uplynulých letech dostatečně. Na nové vládě je naopak, aby škody po Zemanovi zahladila a ukázala partnerům, že jsme západní země, a ne kolonie Ruska a Číny. Nejbolestivější pro prezidenta musí být, že nezajímá zahraničí. Na západ ho nikdo nezve, na východ už se nepodívá kvůli svému zdravotnímu stavu.
Zeman v rozhovoru pobouřeně hovořil o Markétě Pekarové Adamové a jejím výpadu směrem k Viktoru Orbánovi a vzkazu pro voliče v Maďarsku, aby vyhnali Orbána stejně, jako vyhnali voliči v ČR Babiše. Těžko říci, jestli se Orbána dotklo více toto, nebo návštěva u Zemana, kde ho prezident údajně oslovoval Andreji a mluvil na něj rusky…
Prezidentské volby se budou konat zřejmě za rok přibližně v této době. Za těch 12 měsíců o Zemanovi uslyšíme ještě mnohokrát i přesto, že on i jeho mluvčí hodlají za oněch 12 platů převážně relaxovat. Bude velkým překvapením, jestli Zemana jeho tým pustí do rozhovoru s nějakým opravdovým moderátorem, který s hlavou státu bude diskutovat, bude mu oponovat, nebo ho dál budou uvádět ke stolu s nahrávači, kteří si nechávají všechno líbit.