Bývalý prezident Miloš Zeman se svým tehdejším šéfem kanceláře Vratislavem Mynářem. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Miloš Zeman ve funkci prezidenta chtěl znemožnit policejní stíhání také v případech úniku informací Bezpečnostní informační služby (BIS) a skartace zprávy o explozích v muničních skladech ve Vrběticích. Dopisy s jeho rozhodnutími v pátek zveřejnil server iROZHLAS.cz. Dříve utajenou korespondenci, která měla zajistit beztrestnost hlavně Zemanovu kancléři Vratislavu Mynářovi, získal server společně s Českým rozhlasem Radiožurnálem (ČRo).
Takzvané abolice by musel podepsat premiér Petr Fiala (ODS), který to odmítl, vyplývá z dalšího zveřejněného dopisu. O těchto Zemanových rozhodnutích média už dříve informovala, Zeman to popíral. Potvrdil, že žádal o abolici pro Mynáře v kauze dotace pro penzion v Osvětimanech.
Prezident má právo udělovat milosti, amnestie a abolice. Pro amnestii a abolici potřebuje spolupodpis předsedy vlády či premiérem pověřeného člena kabinetu. „Nařizuji, aby se nepokračovalo v trestním řízení a nezahajovalo se trestní stíhání,“ uvedl Zeman ve svých rozhodnutích z předloňského června. Nejmenoval konkrétní osoby, beztrestnost se měla týkat všech podezřelých v obou případech. „Rozhodnutí prezidenta republiky o nezahájení trestního řízení a trestního stíhání nespolupodepíši,“ odpověděl Fiala v dopisu Zemanovi ze září 2022.
Dříve Zeman žádosti popíral. „Mohu zodpovědně prohlásit, že ani v případě skartace materiálů, ani v případě věci kolem BIS jsem premiéra (Petra) Fialu o žádnou abolici nepožádal z toho prostého důvodu, že v těchto dvou věcech neprobíhá, pokud alespoň vím, žádné trestní stíhání,“ řekl Zeman loni v lednu v rozhovoru s internetovou televizí XTV.
Vyšetřování úniku informací z BIS vyvolalo Zemanovo veřejné prohlášení, že se dozvěděl o odposleších sebe i svého okolí ze strany BIS. V případu dokumentů o Vrběticích se do hledáčku kriminalistů dostal hradní aparát v čele s Mynářem, který nařídil předčasné zničení citlivé zprávy o zapojení ruských tajných služeb do explozí. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) tehdy prověřovala, jestli se tajný dokument nedostal do nepovolaných rukou, tedy k lidem bez odpovídající bezpečnostní prověrky. Tu neměl třeba právě Mynář. Policisté proto chtěli z dokumentu sejmout otisky prstů, kvůli skartaci už to ale nebylo možné.
Poslední rozhodnutí o abolici se žádostí o kontrasignaci zaslal Zeman premiérovi těsně před koncem svého prezidentského mandátu loni v březnu. Abolice se měla týkat přímo Mynáře v případu možného zneužití šestimilionové evropské dotace při přestavbě penzionu v Osvětimanech na Uherskohradišťsku.
„U Ing. Vratislava Mynáře a společnosti Clever Management jsem nařídil, aby se nepokračovalo v trestním stíhání pro zločin poškození finančních zájmů Evropské unie,“ napsal Zeman. Nedávno řekl, že Fiala po sněmovních volbách v roce 2021 uvedl, že nemá problém abolici pro Mynáře podepsat, pak ale nedodržel slovo. Fiala „údajné vzpomínky“ nechtěl komentovat. Mynář v této kauze čelí obžalobě, vinu popírá.
Kancelář prezidenta republiky loni dostala pokutu 30 000 korun od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) za to, že dopisy se Zemanovými rozhodnutími o abolici i Fialovu odpověď vedla v utajovaném režimu, připomněl server. Dokumenty nechal odtajnit Zemanův nástupce v prezidentské funkci Petr Pavel. Serveru iROZHLAS a ČRo je na základě žádosti podle informačního zákona zpřístupnil úřad vlády.
