Kauza Nikulin než cokoliv jiného ukázala přímé a již naprosto neskrývané spojenectví hradního pána s Ruskou federací, respektive Rusáky, jak po osmašedesátém říkali tehdejší prezidentovi kamarádi. A tenkrát možná i on sám. Nad rámec svých kompetencí i reálných politických možností vystupoval totiž Miloš Zeman zcela jednoznačně v zájmu Vladimíra Vladimiroviče, který se ho dokonce osobně v Soči na Nikulina ptal, a zároveň zcela v rozporu se zájmy našich skutečných spojenců. Co tato kauza také ukázala, že to spojenci už vědí, že je náš prezident ruským lokajem. A proto raději pro jistotu poslali do Čech na oficiální návštěvu třetího muže Spojených států, předsedu Sněmovny reprezentantů, jestřába Paula Rayena.

V krátkosti si připomeňme, oč v kauze šlo. Jevgenij Nikulin je podle americké policie hacker, který měl zaútočit na sítě Formspring a LinkedIN, ze které odcizil data 167 milionů účtů. Zároveň se v jeho souvislosti hovoří o tom, že by mohl poskytnout podrobnosti o údajném ruském ovlivňování prezidentských voleb v USA. V roce 2016 Nikulina zadržela česká policie a Američané začali s českou stranou jednat o jeho vydání. Zároveň s tím Nikulin spolu se svým právníkem požádal o azyl v ČR. Marně. V reakci na to byl obviněn Nikulin i v Ruské federaci, ovšem za bagatelní trestný čin. Snahou Rusa bylo nepochybně dostat se jako žadatel do řízení o vydání do Ruska. Zde si dovolme porovnat právě ony trestné činy. Počítačová kriminalita takového rozsahu je sazbou trestu srovnatelná s tresty za korupci, velké daňové úniky či za těžké ublížení na zdraví. To jen abychom věděli, koho se náš prezident zastával.

Proto Jevgenije Nikulina vcelku pochopitelně česká strana vydala Američanům, protože všechny civilizované státy se s rozmáhající počítačovou kriminalitou snaží bojovat velmi ofenzívně. „Vysvětlení netradičního postupu v kauze Nikulin veřejnosti je plně věcí a odpovědností vlády a jejích představitelů, nikoliv Hradu,“ komentoval to zklamaně na Twitteru mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. A v podstatě, to měl být jediný výrok, který měl z Hradčan zaznít.

Jenže. Na Jevgenije Nikulina se měl při jejich společném setkání v Soči ptát Miloše Zemana přímo ruský prezident Vladimír Putin. A Zeman hned jednal, několikrát zmínil, že by Česko mělo vydat obviněného do Ruska, dvakrát apeloval na ministra spravedlnosti Pelikána. S Pelikánem se sešel kvůli tomu i kancléř Vratislav Mynář, který později v médiích komentoval ministrovo rozhodnutí jako minimálně nezákonné. Kdyby to zřejmě bylo na hradní klice, tak už Pelikán „minimálně“ sedí. A korunu všemu na svém Twitteru nasadil Jiří Ovčáček. „Prostě jsme do Washingtonu poslali munici na Trumpa. Řečičky o spojenectví jsou jen balast.“ Aneb takové je na hradní rezidentuře vnímání spravedlnosti. Co nějaký rozsáhlý trestný čin, soudruzi, kterým měl Nikulin napadnout přes sto padesát milionů lidí, že? Houbeles, vše je kvůli politice. Tak si tuhle „translate“ pomůcku pamatujme, až se zase bude Miloš Zeman za něco s takovou vehemencí zasazovat.