Miloš Zeman a Andrej Babiš FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Prezident ČR Miloš Zeman už jenom necelých 100 dní před říjnovými parlamentními volbami jasně nastínil povolební situaci v zemi, kde je stále ještě nešťastnou shodou okolností nejvyšším ústavním činitelem. Předem a otevřeně vyhlásil, že bude volit ANO, což je jeho nezadatelné voličské právo. Rovněž má právo vyslovit tendenční a hnusně manipulativní názor, že volební koalice považuje za podvod. Paradoxně, aktuální novela volebního zákona, která vstoupí v platnost 1. července, koalice plně legitimizuje a dělá z menších politických stran a hnutí a jejich voličů rovnocenné aktéry voleb do poslanecké sněmovny. Protože však v České republice nemáme standardní vládu s většinovou podporou sněmovny a už vůbec ne standardního prezidenta pro dolních 10 miliónů občanů, Zeman si tu největší hanebnost nenechal ujít a s neskrývanou radostí se o ni podělil v značném časovém předstihu.
V čase, kdy téměř všechny průzkumy veřejného mínění signalizují volební triumf jedné ze dvou opozičních koalic (Piráti/STAN, resp. koalice SPOLU), nejvyšší ústavní činitel v zemi předem porušuje všechny nepsané, ale tradiční povolební zásady. A tak v televizi oznamuje, že po volbách pověří sestavením vlády předsedu nejúspěšnější strany, nikoliv lídra některé z volebních koalic, čím předem odepsal volebního lídra dvoukoalice Piráti/STAN Ivana Bartoše a volebního lídra trojkoalice SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) Petra Fialu. Prezident téhle země naprosto skandálně říká, že je vlastně úplně jedno, jak dopadnou říjnové volby do poslanecké sněmovny, protože právo prvé volby získá z jeho rukou jedině předseda ANO Andrej Babiš.
Spolehlivě fungující a mimořádně cynický mocenský tandem Zeman–Babiš má evidentně všechno dobře promyšlené a prezident už nejednou prokázal, že tuhle špinavou práci udělá rád a s velkou radostí. Odmítnutí garantované většiny v poslanecké sněmovně si už vyzkoušel v roce 2013, když hodil do koše 101 podpisů pro středopravou vládu Miroslavy Němcové a vyskládal si vládu svých kamarádů pod vedením Jiřího Rusnoka. Tahle epizoda trvala půl roku a na jejím konci byly předčasné volby, které otevřely dveře do vysoké politiky pro Andreje Babiše.
Druhá a poměrně čerstvá zkušenost se datuje k říjnovým parlamentním volbám v roce 2017, které dominantně vyhrálo hnutí ANO, ale Zemanem jmenovaný premiér Babiš dokázal sestavit jenom menšinovou jednobarevnou vládu. Ta nezískala důvěru sněmovny, ale Babiš dostal od prezidenta i druhou šanci a víc času na politické vyjednávaní. Natahování času a hrozba dalších předčasných parlamentních voleb zlomila původní odpor ČSSD a novou menšinovou vládní koalici podržela z „opozice“ i KSČM. Když tedy dnes slyšíte, co Zeman říká s cílem za každou cenu prodloužit působení Babiše v čele vládního kabinetu, a když sledujete nadbíhaní Babiše ODS, musí vám být jasné, že se odzkoušený model získání potenciálních koaličních partnerů zopakuje znovu po čtyřech letech.
Babiš v demisi dostane do rukou karty a může tlačit na ODS, aby zabránila protievropské vládě národní katastrofy (ANO, SPD, Přísaha s podporou KSČM) a když to nepůjde, tak se začne soustředěný tlak na některé poslance z koalice SPOLU, aby se pro hlasování ve sněmovně nasbíral potřebný počet hlasů k podpoře nové vlády Andreje Babiše. Prezident mu nechá času, kolik bude potřebovat. Opakuji, tohle není konspirace, tohle se už v Česku skutečně odehrálo pod režisérskou taktovkou tandemu Babiš–Zeman.
I vám se zdá divné, že je takové něco vůbec možné s ohledem na aktuální výsledky průzkumů veřejného mínění? Tak si nastudujte čl. 62 Ústavy ČR, konkrétně písmeno a, kde prezident republiky jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi. Nic víc. Tohle bude Zemanova mantra, kterou se bude zaklínat při volné interpretaci ústavy a která mu umožní svévolně prodlužovat čas pro vznik nové vlády Andreje Babiše. Proto dnes a zítra bude Zeman říkat, že pověří sestavením vlády předsedu nejúspěšnější strany, nikoliv lídra některé z volebních koalic.
Ještě nás čeká téměř 100 dní tvrdé, hysterické a brutální volební kampaně, která s největší pravděpodobností nebude mít v polistopadových dějinách obdoby. Už dnes však víme, že Zeman, který chtěl být v roce 2013 prezidentem dolních deseti miliónů a ne být prezidentem kmotrovských mafií, na svých dolních deset miliónů definitivně zapomněl a už tady bude jenom pro jednoho jediného kmotra všech kmotrů.
