Při příležitosti nájezdu zemanovců na Hrad, promluvil Miloš Zeman ke svým stoupencům. Připomněl, jak šel Masaryk při takzvané hilsneriádě proti proudu, když se zastal žida Hilsnera obviněného z rituální vraždy. (Při návštěvě Hradce Králové nedávno zase vyzdvihnul, jak Masaryk bojoval proti pravosti Rukopisů, které vlastenci považovali za pravé a lidé mu kvůli tomu vytloukali okna.)
Odvolávat se na Masaryka je něco, čím by měl Zeman snad poněkud šetřit. Především tam, kde je řeč o občanské statečnosti a jak Masaryk uměl jít proti proudu. Vždycky v tom zaznívá podtón, že je Zeman taky trochu jako Masaryk, protože jako pražská kavárna kdysi Masaryka nenáviděla, protože byl proti zřejmě padělaným Rukopisům a proti antisemitské mytologii, tak i Zeman říká věci, které se intelektuálům nelíbí. Ještě mu můžeme přiznat, že stojí na straně Izraele, což se mu může přičíst k dobru. Jinak ale Zeman rozhodně proti žádnému proudu nejde, protože jeho vyjádření vycházejí vstříc tomu, co si myslí méně vzdělaná a k extremismu náchylnější část české populace. Pohroma přímé volby spočívá v tom, že kandidáta tlačí do populismu, což Zeman umí. Že v téhle zemi dostal Schwarzenberg 45 procent je skoro zázrak.
Ještě k tomu pití
Protože jeden aspekt osobnosti T.G.M. Zeman vynechává, připomeňme ho. Masaryk říká v Hovorech s T.G.M.: „Pokud se pití týká, nikdy jsem nepil kořalky; víno jsem píval od chlapectví, narodil jsem se ve vinařském kraji; pivo jsem se naučil pít až ve městě. Teprve před svým padesátým rokem jsem poznal, že alkohol není k ničemu dobrému, ale spíš ke zlému, a přestal jsem jej pít vůbec… No, dobře, myslím si, ať si každý dělá, jak se mu líbí; abstinence není mým náboženstvím, ale občas se pokouším své spolupracovník upozornit, jak nemírné pití je, stručně řečeno, hloupé.“
Tolik tedy náš první prezident. „Smrt abstinentům a vegetariánům,“ pravil ten poslední, který se teď byl klanět u jeho sochy. Měl zřejmě štěstí, že socha neumí mluvit.
Údajná odvaha zemanovců
Zeman také poděkoval občanům, kteří na tento veřejný projev a připomenutí si památky T. G. Masaryka přišli. Prý je úctyhodné v dnešní době, a hlavně v Praze, kde vyhrál jeho soupeř v prezidentských volbách, přijít. „To chce také kus odvahy a já za tuto odvahu děkuji,“ soudí Zeman.
Celkem není jasné, o jaké odvaze mluví. Zemanovcům nic nehrozí, tím méně v Praze, kde jsou takoví podivíni leda tak k smíchu. Skutečně si myslí, že se odněkud vynoří nějaká knížecí bojůvka a začne manifestující mlátit? Nebo že budou za podporu jeho osoby vyhozeni z práce? Opravdu není jasné, v čem by měla nějaká odvaha zemanovců spočívat. Zvlášť když podle transparentů je jejich idol člověkem údajně zvolený většinou občanů. To pochopitelně není pravda, byl zvolen většinou voličů, co přišli ve druhém kole volit (volební účast 59 procent). Zemana tak volila asi třetina oprávněných voličů. Důvěra v prezidenta byla podle CVVM v lednu 44 procent. Takže s těmi většinami by bylo lepší moc neoperovat.
Na akci vystoupili také Okamura a Vojtěch Filip. K tomu je nejlepším komentářem to, že to nebudeme komentovat. A jestli si nějaký zemanovec myslí, že novinářské hyeny baví se pořád zabývat tímto člověkem, mohu k tomu zcela upřímně říci, že nebaví. Velmi nebaví.
