Konec s oslabováním koruny. K tomu vyzvali Českou národní banku šéfové obou komor parlamentu Jan Hamáček a Milan Štěch. Připojil se k nim i prezident Miloš Zeman. Stabilita české měny by měla být zaručena tím, že banka zmírní intervence vedoucí k oslabení koruny a nebude lpět na hranici 27 korun za euro. Na výzvě se trojice politiků domluvila na společné schůzce v Lánech. Novinářům společný názor reprodukoval Štěch. Devizové intervence podle něj poškozují většinu občanů. ČNB se k výzvě v úterý vůbec nechtěla vyjadřovat.
Podle mluvčího České národní banky Tomáše Zimmermanna je to normální jednání. „Standardně nekomentujeme výroky politiků, stejně tak jako nemůžeme přijímat jejich pokyny,“ řekl.
Banka by měla co nejdřív přehodnotit své postoje
Předseda Senátu Milan Štěch si myslí, že došlo na znepokojivá slova Zemana a několika dalších politiků a ekonomů. Ti se totiž obávali, že nejde neustálé zásahy ČNB a umělé oslabování koruny udržet. „A myslíme si, že Česká národní banka by měla přehodnotit svoje postoje, neměla by nadále intervenovat k oslabení české koruny. Poškozuje většinu českých občanů,“ zaútočil na ČNB Štěch. Českému vývozu prý intervence také nijak nepomáhají.
Stejný názor údajně sdílí všichni tři významní politici. „V tomto se naprosto shodujeme a do určité míry se dá říct, že vyzýváme znovu bankovní radu, aby přeci jenom v intervencích tempo zmírnila, aby nelpěla na té 27korunové hranici,“ myslí si Štěch. Zároveň vyzval, aby tuto situaci Česká národní banka řešila v nejbližší možné době.
Intervence mají řešit odborníci, ne politici
Prohlášení Zemana, Hamáčka a Štěcha je podle ekonomických expertů dvousečné a kontraproduktivní. Kritika ČNB se však podle hlavního ekonoma finanční skupiny Roklen Lukáše Kovandy dala čekat. „Politici, zdá se, svojí lánskou výzvou sledují krátkodobé zájmy, přičemž ovšem v důsledku ohrožují zdravý dlouhodobý vývoj české ekonomiky,“ tvrdí Kovanda. „Předčasné ukončení intervencí je krok, jehož diskuse je za stávajících podmínek více než smysluplná. Měla by se však odehrávat v rovině odborné debaty, nikoli na politickém kolbišti,“ uvedl Kovanda.
Jedná se pouze o získávání bodů u voličů
Pokud by v budoucnu častěji docházelo k podobným výzvám, mohlo by to podle Kovandy ČNB velmi uškodit. Na přetřes by totiž přišla nezávislost banky na politicích nebo například devizových obchodnících. „V rámci bránění závazku přitom ČNB může být potenciálně nucena kumulovat další devizové rezervy a prodávat další koruny,“ vysvětluje ekonom. „Část kumulovaných rezerv v takovém případě bude možno připsat výlučně právě politickým aktivitám typu lánské výzvy,“ varuje. Dá se prý tedy předpokládat, že úterní schůzka a její výsledek mají sloužit pouze k vytvoření dobrého dojmu před blížícími se volbami.
Intervence by měly skončit za rok
Devizové intervence spustila ČNB v listopadu 2013 kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila jen několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh. Bankovní rada již před časem oznámila, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhém pololetí 2016.
Posílení koruny ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu.
