Zeman dopadl v hodnocení našich polistopadových prezidentů nejhůře. Zůstal za „vítězem“ Václavem Havlem a Václavem Klausem na druhém místě ze tří.

Podle průzkumu agentury STEM/MARK dopadl Miloš Zeman nejhůře podle klíče, který se dal celkem čekat. Agentura uvádí: „Při pohledu na srovnání podle sociodemografických charakteristik je patrné, že pozice nejlepšího prezidenta rozděluje jak věkové generace, tak lidi podle nejvyššího dokončeného vzdělání. Lidé bez maturity považují podle výzkumu STEM/MARK častěji za nejlepšího prezidenta Miloše Zemana. Naopak u lidí s maturitou a vyšším vzděláním už jasně dominuje Václav Havel. Mladí lidé oceňují Václava Havla především za jeho humanitní odkaz. Poměrně překvapivým zjištěním bylo, že první polistopadový prezident Václav Havel byl jako nejlepší hodnocen každým čtvrtým voličem současného prezidenta Miloše Zemana. Václav Klaus je napříč sociodemografickými skupinami hodnocen vyrovnaně.“

Jak tedy z výzkumu plyne, Zemana oceňují především starší lidé a lidé s nižším formálním vzděláním. To nižší formální vzdělání jistě neznamená, že ti lidé nemají žádné vzdělání nebo že každý člověk bez titulu je hloupý. Přece jen to je ale nějaké plošné vodítko, které ukazuje, že Zemana nejspíš oceňují lidé, jejichž vkusu dělá dobře Zemanova hraná lidovost a plebejství a kteří současně nemají před sebou tak dlouhou životní dráhu jako ti mladší. (Pokud se nestane nějaký pozoruhodný vědecký objev, což sice nemůžeme vyloučit, ale zatím tomu tak není a názory lidí to nemůže nijak ovlivnit.)

Lidé projevují sympatie jedincům, kteří jsou jako oni.

Zeman je člověkem minulosti jak svými názory, tak vazbami. K minulosti patří jeho záliba v megalomanském projektu kanálu Dunaj-Odra-Labe, představa, že mu snad mohl nějak se zemědělstvím poradit bývalý předseda JZD Slušovice Čuba, záliba v monstrózních východních autoritativních říších. K jeho spojencům (slovo přítel by bylo příliš vznešené) patřili lidé spjatí s minulým režimem. Především Miroslav Šlouf, který mu pomohl nahoru a bez nějž by to měl Zeman s uskutečněním svých ambicí dost obtížné. Že neumí pracovat s internetem, už je spíše pozoruhodnost, když se kdysi jeho prognostické modely zadávaly do prvních počítačů, jaké tu za normalizace byly k dispozici.

Pro mladší lidi není zajímavý vlastně ničím. Je dobré si připomenout, že těm, kdo dostali občanský průkaz v roce pádu komunistického režimu, je dnes 45 let. Že tak rád metály oceňuje různé pop hvězdy reálného socialismu, je součást jeho myšlenkového světa. I jeho sociáldemokratismus, nejspíš dost hraný, patří do starého světa. Patří do něj i zbylí a mizející komunisté.

Zjevný je jeho nezájem o cokoliv, co připomíná ekologii, a nápadně ignoruje všechno, co by zavánělo nějakou spiritualitou. Charakterizuje ho obstarožní záliba v autoritářských vůdcích a vlastně vůbec nezájem o svět budoucnosti, i kdyby to byla budoucnost relativně blízká.

Zeman je natolik výrazným představitelem svého druhu, že najít někoho podobného by bylo velmi obtížné. S ním tento typ politika, alespoň pokud jde o kolorit, zřejmě končí.

Proč se lidé sjednotili kolem takovéto postavy? Je pravděpodobné, že kvůli tomu, že jim dodává jakýsi pocit jistoty. Ochrání je před nejistotami volného trhu, před migranty, před pokušením zdravého životního stylu. Stejně tak je jeho působení jakýmsi lékem na výčitky svědomí, pokud by si snad někdo chtěl vyčítat marnost svého služebného života za normalizačního komunismu.

Pokud se tato země bude chtít posunout dál, je ovšem třeba, aby ve svém čele měla lidi, kteří nebudou tolik vězet v minulosti. Andrej Babiš je ostatně také takovým člověkem, který vězí ve starém režimu a starých metodách až po uši. Jsou to lidé epochy stagnace a pokoušejí se jí prodloužit život.

Tento problém částečně vyřeší neúprosný čas, ale pokud se to ponechá jenom na něm, bude to trvat zbytečně dlouho. Stejně tak by pasivní přístup znamenal, že se dočkáme jiných podobných figur, jenom lépe maskovaných.