Kancelář prezidenta republiky v posledních měsících propustila a odvolala vedoucí pracovníky Správy Pražského hradu FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Značně úmornou práci odvedla redaktorka Deníku N, která celý měsíc květen sledovala, kdo všechno do hradních kanceláří za Vratislavem Mynářem a poradcem Martinem Nejedlým míří. Ačkoliv by se mohlo zdát, že na kopci nad Prahou to moc nežije, opak je pravdou.
Takto to 13. června shrnuje autorka Zdislava Pokorná v Deníku N: „Ukázalo se, že velmi častými hosty jsou zde pražský lobbista Tomáš Hrdlička, zákulisní postava plzeňské ODS Roman Jurečko nebo kdysi vlivný hráč ostravského byznysu Daneš Zátorský. Opakovaně na Hrad přijel olomoucký realitní magnát Ivan Kyselý, někdejší Mynářův byznysový partner a spojenec exministra vnitra Ivana Langera, nyní nepravomocně odsouzený v kauze Vidkun. Kromě toho se na Hradě objevovali i zástupci velkého byznysu – šéf Smartwings Roman Vik, generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, zbrojaři Michal Strnad a jeho otec Jaroslav nebo šéf Colt CZ Group Luboš Kovařík. Další velkou skupinu návštěvníků tvoří lidé, s nimiž pojí oba prezidentovy muže přímé byznysové vazby. Návštěvy politiků byly vzácné, vynikal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který na Hradě absolvoval nejméně dvě tříhodinové večerní schůzky. Mnohem řidší byly ‚standardní‘ návštěvy státních úředníků či diplomatů, kteří měli na Hradě jednání například na zahraničním odboru.“
Jakmile pracovníci Hradu zjistili, že někdo návštěvy monitoruje, snažili se identifikaci hostů všelijak ztížit. Parkovalo se jinde, reportérku sledovali. Identifikovaní hosté pak na následné dotazy své návštěvy popírali, pracně se rozpomínali, vůbec neodpovídali, říkali obecné banality.
I když odhlédneme od toho, že se jedná o zajímavý propletenec osob, z nichž některé by šlo označit za dosti „kmotrovské“ postavy, je otázka, proč by se taková setkání měla konat zrovna na Hradě. Že by se jednalo o něco, co souvisí s výkonem funkce prezidenta, je v některých případech dosti pochybné. Velmi slušně placení zaměstnanci Kanceláře prezidenta republiky by za svůj plat měli v pracovní době věnovat energii spíš něčemu jinému. Chápeme, že když sám prezident na Hradě prakticky vůbec není a jeho činnost je prakticky nulová, může se ten či onen úředník nudit. Za něco takového ale není třeba pobírat vysoký plat a odměny.
Záhadou (kdybychom nevěděli, jak se věci mají) je samotná přítomnost Martina Nejedlého v tomto sídle. Žádný pracovní poměr s hradní kanceláří nemá, prostory tam zabírá. U poradce bychom si představovali, že radí. To také nepochybně dělá a takzvaní zlí jazykové si myslí, že dělá ohledně prezidenta víc než to. Nejedlý s přátelským vztahem k ruské ambasádě, který měl dlouho diplomatický pas a místo velvyslance Remka doprovázel Zemana na schůzku s Vladimirem Putinem, vypadá spíše jako… no, řekněme Zemanova ideová múza. Pod „idejemi“ si nepředstavujeme v tomto případě nic vznešeného.
Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu, kterou sám Zeman slovně odsoudil, bychom čekali, že taková putinovská postava aspoň na oko z prezidentova okolí zmizí. Nejedlý s nejasnými začátky svého podnikání v Rusku. Nejedlý jednatel a spoluvlastník společnosti LUKOIL Aviation Czech, která v roce 2016 skončila v likvidaci. Nejedlý, kterého z potíží s penězi dostali Rusové.
Společnost měla tehdy zaplatit pokutu za nevrácení leteckého paliva do zásobníku státních rezerv, která činila 27,5 milionu korun a za roky, kdy Lukoil odmítal částku zaplatit, stoupla s úroky na 32,6 milionu korun. Firmě nakonec podle zjištění Mf DNES poslala peníze nizozemská pobočka vlastněná ruskou ropnou společností Lukoil. Nejedlý nezaplatil nic. Zeman tehdy prohlašoval, že když se dluh zaplatí, Nejedlý zůstane jeho poradcem. Rusové zaplatili a Nejedlý zůstal.
Zřejmě tedy Nejedlého poslat pryč nejde. Jako by byl z nějakého důvodu nepostradatelný. Chápeme, Miloš Zeman už kolem sebe celkem nikoho nemá a musí to nějak dotáhnout do samého konce s tím, kdo je po ruce.
Pro voliče, kteří od této vlády čekali deagrofertizaci a dezemanizaci, je to ale určité zklamání. Zeman už nemá k dispozici vládu Andreje Babiše, a tak jsou chapadla Hradu poněkud osekána. Stejně ale lánský obyvatel škodí, jak může. Milostí pro šéfa Lesní správy Miloše Baláka dal najevo pohrdání spravedlností. Pokračuje jeho nepřátelský postoj k BIS a řediteli Michalu Koudelkovi. Maďarské prezidentce Katalin Novákové říkal, že „si váží maďarské politiky, která respektuje národní zájmy své země a nepodléhá cizím vlivům“, přičemž maďarská politika je jasně pod vlivem Ruska jako snad žádná jiná široko daleko. Stále se nehodlá omluvit svému bývalému poradci Zdeňku Šarapatkovi za výrok o jeho údajné neschopnosti.
Kancelář prezidenta republiky má ještě v zásobě připravené trestní oznámení na okruh lidí, kteří podporovali aktivaci článku 66 Ústavy ČR v době, kdy Zeman bezmocně ležel v nemocnici. „Potvrzuji, že věc je připravena k předání příslušným orgánům pro prověření rozhodných skutečností spojených s pokusem o neústavní zbavení prezidenta republiky jeho pravomocí,“ odpověděl serveru iROZHLAS.cz advokát Marek Nespala. „V okamžiku, kdy se prezident republiky zcela autonomně rozhodne tak učinit, stane se.“
Můžeme jen doufat, že se „pan prezident rozhodně nedostane do situace, že by o něčem rozhodoval“, jak zní slavný výrok premiéra Berana před nástupem Emila Háchy do funkce. Všichni zřejmě doufají, že do konce svého funkčního období už tahle lidsky izolovaná postava bez vlastního telefonu nestačí nic závažného provést. Je asi třeba zvážit, jaké důvěrné dokumenty přijdou na Hrad, aby po nich hned nesahaly nenechavé ručičky jistých lidí. Mělo by se nějak zajistit, aby nevyrazil rozloučit se do Číny a republiku tam ještě naposled nekompromitoval. Jisté rozsudky se snad potáhnou dost dlouho na to, aby případný úder spravedlnosti nezmařila účelově udělená milost.
Za „klid na práci“ a nevstupování do viditelných konfliktů se Zemanem ale dnešní vládní koalice platí tím, že občané musí bezmocně přihlížet, jak parta kšeftařů a arogantních osob s nejasnými vazbami v pohodě a vesele pokračuje v činnosti. Mají skvělý servis, který jim občané platí, odpovědnost nemají žádnou, a kdyby na ně prasklo cokoli, pan šéf je z toho může dostat.
To nejmenší, co by se mělo udělat, je odčarování toho prokletého místa nad Prahou. Republika nemá mít dvůr intrikánů jako v dobách Ludvíků ve Francii. Prezident má být z výkonu funkce odpovědný. Aspoň tohle by se mělo dotáhnout do konce.
