Poslanecká sněmovna ve středu schválila novou podobu volebního zákona pro volby do poslanecké sněmovny. Pokud návrh odsouhlasí také horní komora parlamentu a podepíše prezident republiky Miloš Zeman, měla by tím skončit anabáze, která začala tím, že Ústavní soud svým rozhodnutím z února letošního roku zrušil část pravidel, podle kterých se konají volby do sněmovny. Co návrh schválený poslanci obnáší a jakým způsobem může ovlivnit výsledky podzimních sněmovních voleb? A jaké si z celé záležitosti odnést poučení?

Prezident Miloš Zeman ve svém dopisu z 1. února Ústavní soud před zásahem do volebního zákona varoval. Obával se toho, co by nastalo, kdyby v poslanecké sněmovně a v senátu nebyla nalezena shoda na jeho nové podobě. Měl strach z destabilizace ústavního systému České republiky.

Zeman tehdy napsal: „V situaci, kdy by došlo k derogaci některých esenciálních ustanovení volebního zákona, bude postavena celá politická reprezentace do obtížné situace nalézt v limitně krátké době širokou politickou dohodu nad zněním volebního zákona. Nemusím zvláště zdůrazňovat, že volební zákon je organickým zákonem podle čl. 40 Ústavy ČR a tudíž by musela být nalezena shoda jak v poslanecké sněmovně, tak i v senátu. Jako hlava státu se ovšem musím zabývat při výkonu ústavní funkce také otázkou, co když taková politická dohoda nalezena nebude. V případě, kdy nedojde mezi oběma komorami Parlamentu ČR k dohodě například na uspořádání volebních krajů, nastává okamžik ústavní krize, pro kterou nemá Ústava ČR nastavené způsoby řešení.“

V tuhle chvíli se zdá, že už něco takového nehrozí a že obavy hlavy státu byly poněkud přehnané, a dodejme, že byly z velké části pravděpodobně motivované snahou vytvořit na Ústavní soud nátlak, aby krátce před zveřejněním svého rozhodnutí od záměru vyškrtnout některé pasáže z volebního zákona upustil.

Důležité je to, že samotní ústavní soudci ve svém nálezu nezrušili rozdělení České republiky do čtrnácti volebních krajů, takže touhle otázkou se poslanci a senátoři vůbec nemuseli zabývat. Premiér Andrej Babiš a poslanci hnutí ANO ji přesto otevřeli a snažili se prosadit, aby se Česko stalo jedním volebním obvodem. Vzhledem k tomu, že soud původní počet volebních krajů ponechal a Babišovo uskupení pro svoji představu nezískalo většinu ani ve sněmovně, natož v senátu, nakonec tedy ustoupilo, čímž byla ta hlavní krize zažehnána.

Imperialiho kvóta a d´Hondtova metoda

Aktuálně v dolní komoře parlamentu schválená podoba volebního zákona by tak už v senátu s největší pravděpodobností neměla narazit na odpor, protože v principu odpovídá tomu, co samotní senátoři a senátorky prosazovali, respektive, co jsou ještě ochotni akceptovat.

Dále čtěte

Bývalá ministryně nemá pravdu. Je jedno, co budou sociální demokraté lidem říkat. Musí se zaměřit na něco jiného

Poslankyně a někdejší ministryně školství Kateřina Valachová minulý týden oznámila svůj záměr kandidovat na předsedkyni České strany sociálně demokratické. Postarala…

Zásadní je jednak to, že kandidující koalice složené ze dvou subjektů by nově místo desetiprocentní hranice musely překonat pouze osmiprocentní a vícečetné koalice jedenáctiprocentní práh. Podle předchozí úpravy zákona to přitom bylo pro tříčlenné koalice 15 procent hlasů a pro vícečetné dokonce 20 procent hlasů. Tahle změna je rozhodně pozitivní, protože motivuje strany k vytváření koalic. Původní volební pravidla naproti tomu od domlouvání koalic spíše odrazovala.

Dalším podstatným momentem je pak to, že sněmovna Ústavním soudem zrušenou d´Hondtovu metodu přepočtu hlasů na poslanecké mandáty nahradila Imperialiho kvótou. Ta sice větší strany zvýhodňuje méně než d´Hondtova metoda, ovšem více než Hareova kvóta spojená s rozdělením mandátů jednotlivým stranám na celorepublikové úrovni tak, jak byla obsažená v jednom z vládních návrhů volebního zákona a rovněž v návrhu předloženém křesťanskými demokraty, který ležel už od listopadu 2019 bez povšimnutí v dolní komoře.

Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka při středečním schvalování nových volebních pravidel zdůraznil: „Přiznám se, že mi přišel z pohledu menší strany spravedlivější ten původní návrh. To znamená původní návrh ať už lidovecký, který zpoměrňoval ten systém více a spravedlivěji, tak v zásadě ten původní návrh varianta číslo, tuším, jedna toho návrhu ministerstva vnitra,“ uvedl Chvojka.

A pokračoval: „Protože Imperiali plus dva přece jenom určitým způsobem – a to sami předkladatelé vlastně přiznávají, to není nic, co by se nevědělo – malinko zvýhodňuje větší strany a malinko znevýhodňuje strany malé. To znamená, s tím za ČSSD souhlasit nemohu, protože se přece jenom lehce deformuje to, co jsme původně navrhovali, to znamená větší spravedlnost volebního systému. Ale zdá se, že je tady většinová vůle pro to, aby tento volební systém Imperiali plus dvě byl schválen, a nedá se s tím nic dělat.“

Čtrnáct volebních obvodů

Chvojka to vystihl dobře. Zároveň je však nutné dodat, že výsledná podoba zákona schválená sněmovnou je určitým kompromisem, který není úplně od věci. Na jedné straně totiž vyhovuje nálezu Ústavního soudu, protože nepoškozuje menší politické subjekty takovou měrou jako původní úprava voleb a je bližší zásadě poměrného zastoupení, která je obsažená v Ústavě ČR. Na druhé straně ale určitým zvýhodněním větších uskupení přispívá k utváření sněmovních většin, což je nakonec rovněž důležité.

Dále čtěte

Zrazená a ponížená komunistická strana připravuje rozchod s Babišem. Chystá se podvod na voliče?

Komunistická strana s velkou pravděpodobností míří k vypovězení tolerance menšinové vládě Andreje Babiše. O ukončení dohody o toleranci vládního…

Samozřejmě je otázka, jestli se k volebnímu zákonu poslanci a senátoři někdy v budoucnu znovu nevrátí. Koneckonců i zmíněný Jan Chvojka se domnívá, že hlavní problém našeho volebního systému je zakopán v existenci čtnácti rozdílně velkých volebních krajů: „Otázka je, jestli to lze udělat jinak. O tom jsme diskutovali. Jeden obvod, nemá to cenu, to je mrtvé téma, pokud by neměl podporu v senátu. Rozdělení na Čechy, Moravu a Slezsko je také asi něco, co podporu zde na půdě sněmovny nenajde,“ uvedl šéf poslaneckého klubu sociálních demokratů.

Je tedy docela dobře možné, že se někdy v následujících volebních obdobích objeví vůle znovu se v zákoně upravujícím volby do sněmovny hrabat. U poslanců hnutí ANO bylo zklamání z toho, že se idea jednoho celorepublikového volebního obvodu neujala, opravdu značné a velmi prožívané.

V každém případě však platí, že nejhorší, co by se nám mohlo stát, by bylo, kdyby se volební zákon měnil příliš často. Nakonec je lepší mít nedokonalá pravidla voleb, kterým se všichni přizpůsobí a s jejich nedokonalostmi počítají, než se za jejich dokonalostí hnát a neustále je měnit, a učinit je tak nepřehledná a špatně předvídatelná.