Prezident Miloš Zeman opět nejmenoval ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku do generálské hodnosti. Návrhu vlády dnes hlava státu nevyhověla už pošesté. Zeman má k práci civilní kontrarozvědky i jejího šéfa dlouhodobě výhrady. Zároveň do generálské hodnosti povýšil či jmenoval 16 dalších zástupců armády, policie, hasičů, vězeňské služby, celníků a tajných služeb včetně ředitele rozvědky, Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), Marka Šimandla nebo ředitele policejní ochranné služby Jiřího Komorouse.

Kabinet návrh zdůvodňoval vysokými profesními a osobními kvalitami Koudelky, ale také velmi dobrými výsledky kontrarozvědky. Prezident už dříve avizoval, že návrhu znovu nevyhoví. Uvedl, že zatím k tomu nevidí důvod a počká, jak skončí vyšetřování výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. V minulosti prezident označil zpravodajce BIS za „čučkaře“.

Bezpečnostní složky tvrdí, že z explozí munice ve Vrběticích jsou důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Mezi Českem a Ruskem kvůli tomu vypukla diplomatická roztržka. Česko vyhostilo 18 pracovníků ruského velvyslanectví, které české tajné služby označily za agenty. Rusko reagovalo vyhoštěním 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě. Později česká diplomacie informovala o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května a Rusko oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.

Zeman naposledy opomenul Koudelku při jmenování loni v říjnu. Předal v té souvislosti premiérovi Andreji Babišovi (ANO) materiál, který podle prezidenta zdůvodňoval, proč jmenování šéfa BIS generálem odmítá. Podle týdeníku Respekt v dokumentu stálo, že Koudelka neplní své povinnosti, dlouhodobě zamlčuje a neposkytuje informace zákonným adresátům a zveřejňuje informace v rozporu se zákonem.

Vláda, ministři, premiér či parlamentní komory naopak práci BIS v poslední době opakovaně ohodnotili pozitivně. Koudelka, jenž před dvěma lety převzal ve Spojených státech cenu od americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) za zahraniční spolupráci, je nyní plukovníkem. Kabinet navrhoval, aby byl jmenován do první generálské hodnosti, tedy brigádního generála. Druhou generálkou českého vojska se stala rektorka Univerzity obrany Zuzana Kročová. Zeman ji jmenoval do hodnosti brigádní generálky. Doplnila tak poradkyni náčelníka generálního štábu Lenku Šmerdovou, která má generálskou hodnost od roku 2017.

Armáda má od dnešního dne zároveň deset dalších generálů. Do hodnosti generálporučíka vláda navrhla povýšit vojenského představitele ČR při NATO a EU v Bruselu Jaromíra Alana a náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky Jana Kašeho. Hodnost generálmajora získal ředitel sekce plánování schopností ministerstva obrany Miloslav Lafek a brigádními generály se stali velitel 7. mechanizované brigády Petr Svoboda, velitel 4. brigády rychlého nasazení Josef Trojánek, náčelník štábu Velitelství pro operace Václav Vlček a zástupce ředitele Vojenského zpravodajství Václav Žid.

Do hodnosti brigádního generála byl jmenován také zástupce velitele Mnohonárodní divize severovýchod v Monsu Pavel Lipka, kterému Zeman tuto hodnost propůjčil loni v létě před nástupem do alianční funkce. Hodnost brigádního generála ve výslužbě dále získali ředitel Ústřední vojenské nemocnice Miroslav Zavoral a Zbyněk Čeřovský.

Na návrh vlády také Zeman jmenoval brigádním generálem náměstka generálního ředitele vězeňské služby pro bezpečnost a kontrolu Romana Záhorského, ředitele rozvědky ÚZSI Šimandla a náměstka generálního ředitele hasičského záchranného sboru Daniela Miklóse. Generálmajory se stali Komorous a ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Vladimír Vlček. Hodnost brigádního generála dostal i dosavadní plukovník ve výslužbě Jaroslav Zeman, prezident spolku Veterán Policie České republiky.