Prezident Miloš Zeman opět předvedl své manipulátorské schopnosti. Vyjádřil se k Alexeji Navalnému a dopadlo to jako vždycky. Zeman buď lže (už na to má od soudu papír), nebo zvolí polopravdy, s čímž dezinformátoři pracují nejraději.

Takže proveďme takovou malou pitvu, jak si momentální obyvatel Lán a Hradu zase počínal.

V rozhovoru na Frekvenci 1 v neděli dostal otázku: „Sledoval jste dění dnes v Moskvě a jak čtete tu aktuální situaci?“

Odpověď: „Ani moc ne, ale samozřejmě mám své informace, a myslím si, že právě teď nastal čas pro první šrapnel, neříkám jediný, ale první. Podívejte se, vždyť s tím Navalným je to naprostá šaškárna. On je vydáván za bojovníka za demokracii, ale přečetl jsem si v Monitoru, že zaprvé podpořil anexi Krymu, zadruhé, účastnil se celé řady nacionalistických pochodů, a zatřetí, podporoval stalinské deportace například u Čečenců. A ještě by se našlo několik dalších věcí, takže co je to za bojovníka za demokracii? Myslím si, že je to ruský nacionalista, nic proti tomu, ale neměl by předstírat, že patří k těm politikům, kteří jsou proti Putinovu režimu. On je totiž jenom proti Putinovi, a to je zatraceně velký rozdíl. Možná proto, že by chtěl být na jeho místě sám.“

Aha, moc to nesleduje, ale má informace. Tak vypouští šrapnel.

Nechme stranou asociace na „vypouštění šrapnelu“ a podívejme se, z čeho asi Zeman čerpal.

Tak třeba doslova stejnou argumentaci píše na pochybném webu casopisargument 21. ledna Eduard Chmelár: „Alexej Navaľnyj patrí medzi ultranacionalistov a v zásadných otázkach nemá odlišné názory od Putina. Uvítal anexiu Krymu. Podporoval vojnu v Gruzínsku, vyzýval na vyhostenie Gruzíncov z Ruska a používal na nich hanlivé, podľa niektorých pozorovateľov až rasistické výroky (nazval ich hlodavcami). Burcuje za anexiu Podnesterska. Navrhuje ukončiť federálne dotácie Čečencom a iným menšinám. Má silné protimigrantské názory a zúčastnil sa na každom jednom tzv. Ruskom pochode, ktorý spája všetky ultranacionalistické prúdy vrátane fašistov. Podporuje deportáciu nelegálnych prisťahovalcov a zavedenie vízového režimu pre krajiny Strednej Ázie. Zároveň schvaľuje Stalinovu politiku deportácií etnických skupín v rámci bývalého Sovietskeho zväzu.“

No ale třeba Zeman čerpal z jiných zdrojů, kde se tento článeček taky vyskytuje, třeba slovanskenoviny.sk 26. ledna, taky se zjevuje v různých internetových debatách. Možná Zeman nečte nic, jen mu to někdo dává do „monitoru“, aby byl vybaven. My vlastně nevíme, co celé dny dělá.

Jak je to ale s Navalným samotným? Když Zeman mluví o Navalném, je dobré si uvědomit, že to dělá stejným způsobem, jako když triumfálně odhalí, že se u nás vyrábí novičok. Povedlo se mu dosáhnout toho, že se zjistilo, že se u nás pro laboratorní účely vyrobilo malé množství novičoku, které pak bylo zničeno. Byl to novičok jiného typu, než byl ten použitý ruskými agenty při pokusu zavraždit ve Velké Británii bývalého ruského agenta Skripala. Ale to už je jedno, Zeman vyhlásil, že se tu novičok „vyráběl“ (což vzhledem k laboratornímu množství je nesmyslné slovo), a kremelské hlásné trouby to hned převzaly a vítězoslavně sdělovaly, že je potvrzena ruská verze. Tedy že Skripala se vůbec nemuseli pokoušet otrávit látkou vyrobenou v Rusku. Úkol byl splněn.

Jak je to s Navalným

S Alexejem Navalným je to podobné. Najdeme u něj vyjádření, která ukazují, že je ruský nacionalista a že není žádný „vítač“ imigrantů z bývalých sovětských republik do Ruska, zvláště z některých.

Jak je to s názory Alexeje Navalného ohledně anexe Krymu, píše Vladyslav Faraponov na webu Ukraineworld.org: „Navalnyj o svých názorech na Krym hovořil v roce 2014 v rozhovoru s Alexejem Venediktovem, šéfredaktorem relativně nezávislé rozhlasové stanice Echo Moskvy. Venediktov se ho zeptal: ‚Kdybyste se stal prezidentem, pokusil byste se vrátit Krym Ukrajině?‘ Navalnyj odpověděl: ‚Je Krym sendvič, nebo něco, co si můžete vzít a vrátit? To si nemyslím‘. Později byl na toto prohlášení několikrát dotázán.“

Faraponov píše, že Navalnyj „nedal v té době jasně najevo svůj názor na právoplatnou kontrolu Krymu“. Cituje Navalného větu z roku 2014: „Krym patří obyvatelům Krymu. Ale teď Krym samozřejmě de facto patří Rusku.“

Dále čtěte

Také se ptáte, jak z toho ven? Rozšířené vydání Obrany před Babišem nabízí odpověď

Když jsme v roce 2018 vydali knihu Obrana před Babišem, byla rychle vyprodaná a za pár měsíců nakladatelství objednalo dotisk.

Dále Faraponov píše: „V rozhovoru s Ksenií Sobčakovou (další osobností, která se staví proti Putinovi) v roce 2017 Navalnyj řekl, že ‚každý ruský prezident by měl iniciovat ještě jedno referendum‘. Navalnyj zdůrazňuje, že přímé spravedlivé hlasování na Krymu je nezbytné k legitimizaci výsledku prvního referenda 16. března 2014. Věří, že si Krymský poloostrov udrží status ‚neuznaného‘, ale stále se zasazuje o další spravedlivé hlasování. Zároveň nevěří, že se Krym v dohledné budoucnosti vrátí pod kontrolu Ukrajiny.

Navzdory tomu, že nemá jasný postoj ke Krymu a Donbasu, doufá, že vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem by mohly být v budoucnu normalizovány. Podle Navalného je hlavním Putinovým zločinem proti budoucnosti Ruska skutečnost, že 40 milionů Ukrajinců je vůči Rusku nepřátelských. S Rusy budou jednat jako s nepřáteli ještě mnoho let.

Ve stejném rozhovoru Navalnyj přiznal přítomnost ruských ozbrojených sil na Donbase. Zdůraznil také, že by (kdyby se stal prezidentem, pozn. red.) rád provedl ruskou část minských dohod, a naléhal na Ukrajinu, aby tak učinila.

V rozhovoru pro Bloomberg v roce 2017 Navalnyj řekl, že problém Donbasu lze vyřešit ‚pouze prováděním minských dohod‘.

V rozhovoru pro Associated Press Navalnyj prohlásil, že Putinova intervence na Ukrajině nemá nic společného s propagací či obnovením ‚ruského impéria‘. Místo toho ruského prezidenta a jeho doprovod poháněla touha udržet se u moci. ‚Úspěch Ukrajiny je pro ně osudný. Je pro ně kriticky důležité, aby se z Ukrajiny stal zkrachovalý stát,‘ poznamenal jen pár měsíců po krymské anexi a začátku války v Donbasu.

Navalnyj tvrdí, že nejbolestivější západní sankce proti Rusku jsou spojeny s válkou na Donbase. ‚Jakmile Rusko podnikne skutečné kroky, aby zabránilo střelbě na Donbas, tato část sankcí bude zrušena,‘ řekl v dubnu 2017 týdeníku Der Spiegel.

V roce 2017 v rozhovoru pro rozhlasovou a televizní stanici BBC Navalnyj přiznal, že Krym byl anektován nezákonně. ‚Ale otázka Krymu nemá jednoduché řešení. Může to zůstat nevyřešené desítky let,‘ spekuloval.“

Vladyslav Faraponov k tomu říká: „Jak tedy vidíme, Navalného přístup k rusko-ukrajinské agendě je stále v mnoha ohledech nejasný. I když kritizuje Putinův režim hlavně kvůli domácím problémům, existuje málo spolehlivých náznaků, že by dramaticky změnil politiku Ruska vůči Ukrajině, přinejmenším pokud jde o Krym.“

Dále čtěte

Blouznění Vlastimila Vondrušky: musíme se prý odpoutat od Západu a otočit se k Bruselu zády

Nastala doba, kdy to nepřátelé našeho západního směřování a liberální demokracie už vybalili naplno. K nim patří i historik Vlastimil…

Když se na to podíváme odsud, dal by se ten postoj shrnout asi do konstatování, že anexí Krymu bylo porušeno mezinárodní právo, že to Putin a jeho lidé udělali kvůli posílení své moci a že by se tamní referendum mělo udělat ještě jednou. Referendum konané po okupaci zřejmě nepřijde Navalnému věrohodné. Celé je to tedy poněkud jinak, než že Navalnyj „podpořil anexi Krymu“, jak tvrdí Zeman, nebo že „uvítal anexiu Krymu“, jak píše jakýsi Chmelár.

Je to jako s tou českou výrobou novičoku.

Když se nažíme sledovat Navalného názory dál, tak například soudí, že by Putinova vláda měla přestat „sponzorovat válku“ na Donbasu. Ostře také kritizuje politiku Vladimira Putina na Ukrajině: „Putin rád mluví o ‚ruském světě‘, ale ve skutečnosti ho zmenšuje. V Bělorusku zpívají na fotbalových stadionech protiputinovské písně, na Ukrajině nás prostě nenávidí. Na Ukrajině nyní neexistují politici, kteří by neměli extrémní protiruské postoje. Být protiruský je klíčem k úspěchu na Ukrajině, a to je naše chyba.“

V roce 2015 si Navalnyj stěžoval na ruské „vstřícné kroky vůči muslimům“ a nad otevřením největší moskevské mešity, zatímco Velké Británii, která blokuje výstavbu významné mešity v Londýně a ve Švýcarsku, se zakazují minarety. V roce 2016 se vyslovil proti ruské intervenci do syrské občanské války a domníval se, že v Rusku existují vnitřní problémy, které je třeba řešit, a nikoli se zapojovat do zahraničních válek.

Na webu FRE/RL, tedy Radia svobodná Evropa/Svoboda, psal v červenci 2013 Robert Coalson o tématu, zda je Navalnyj ruský nacionalista. Říká tam: „Kontroverze v Rusku vyvolalo, když se Navalnyj zúčastnil každoročního Ruského pochodu, přehlídky spojující ruské nacionalistické skupiny všeho druhu. Podpořil také nacionalisticky vedenou kampaň nazvanou Stop krmení Kavkazu, která vyzvala k ukončení federálních dotací pro ‚zkorumpované‘ a ‚neefektivní‘ vlády Čečenska a dalších severokavkazských republik.

‚Ti z nás, kteří jsou tady, víme a věříme, že na Kavkaze jsou také ‚normální‘ lidé – nejen ti podivíni, kteří jsou u moci. Víme, že tam jsou dívky, jejichž životní ambicí není být zabalená do burky a mít 25 dětí, ale žít slušný život jako lidé. Jsou tam mladí lidé, kteří chtějí studovat a pracovat – a jejich životním ideálem není Porsche Cayenne a zlatá pistole,‘ řekl v říjnu 2011 na mítinku.“

„V srpnu 2008 také podpořil Rusko v jeho válce proti Gruzii, přičemž v některých svých blogových příspěvcích použil hanlivý výraz pro Gruzínce a vyzval k vyhnání všech Gruzínců z Ruska. Od té doby se omluvil za použití rasistické nadávky, ale tvrdí, že si stojí za ostatními postoji, které tehdy zaujal.

V různých obdobích vyzýval k deportaci nelegálních přistěhovalců a zavedení vízového režimu pro země Střední Asie.“

Coalson připomíná: „Engelina Tarejevová, která s Navalným spolupracovala, když byl členem liberální strany Jabloko, než byl v roce 2007 vyloučen, ho obvinila, že běžně používá rasistické nadávky a zakládá své vztahy s lidmi na jejich etnické příslušnosti. ‚Považuji Alexeje Navalného za nejnebezpečnějšího muže v Rusku,‘ napsala Tarejevová. ‚Nemusíte být génius, abyste pochopili, že nejhrůznější věc, která by se v naší zemi mohla stát, by byli nacionalisté, kteří by se dostali k moci.‘

Navalnyj obvinění Tarejevové kategoricky odmítl. Navalnyj navíc odmítl rozšířenou představu, že diskuse o otázkách důležitých pro etnické Rusy nutně povede k neonacismu.“

V rozhovoru pro RFE/RL tehdy Navalnyj nastínil hlavní body takzvané nacionalistické agendy, včetně boje proti ilegální imigraci a etnicky založeným skupinám organizovaného zločinu, ochrany etnických Rusů v zahraničí a nastolení pořádku na severním Kavkaze, který označil de facto za bezprávnou „off-shore zónu“.

„Vyzval k otevřené diskusi o všech těchto otázkách – kterou raději nazývá ‚realistickou agendou‘ – s cílem vytvořit politiku, která zabrání etnickým konfliktům. ‚Tohle je základní, realistický program,‘ řekl. ‚Existuje, ale z nějakého důvodu si mnozí v liberálním hnutí myslí, že všechny tyto otázky musí být potlačeny, protože diskuse o nich by znamenala, že mytická temná strana duše ruského lidu bude rozdmýchána a ruský lid okamžitě zplodí Hitlera a tak dále. To je naprostý nesmysl.‘

Navalnyj také řekl, že myšlenka násilného proudu ruského nacionalismu číhajícího těsně pod povrchem je zčásti výtvorem samotných úřadů. ‚(Nacionalistické hnutí) je poměrně rozdělené hnutí, které má mnoho problémů. Jeden z nejdůležitějších problémů souvisí s tím, že je zcela infiltrován obrovským počtem provokatérů, které zavedly tajné služby, aby hnutí ovládly,“ řekl. ‚A většinu těch očividně extremistických věcí, které říkají, říkají tihle provokatéři.‘“

Na jednu věc se také nejspíš zapomíná. Navalnyj je vnímán jako disident, ale on zjevně vystupuje jako politik. Proto se taky do Ruska vrátil, protože v exilu by byl jako politik mrtvý. Jako disident by mohl pronášet věci bez ohledu na publikum, ovšem jako politik ví, že jeho publikum jsou Rusové. Ví, že nebude dosazen nějakou intervenční armádou, musí být zvolen. Zbytek si každý domyslí sám.

Zemanova prázdná sklenice

Tak teď si každý může vybrat, jestli je sklenice poloplná, nebo je poloprázdná. Zeman má jasno, v jeho přítomnosti je časem každá sklenice prázdná. Všimněme si, co provedl. Úplně se vyhnul tomu, na co byl tázán. Sledoval situaci v Rusku v posledních dnech? „Ani moc ne.“ Jak, ani moc ne? Hlavu státu? V jaderné velmoci přestala existovat vláda práva, mlátí tam a zavírají lidi, likvidují nezávislá média, lžou, korupce prolezla tamní společnost jako rakovina a jeho to nezajímá?

Možná už ho to v jeho celkové duševní a fyzické ochablosti skutečně nezajímá, tak jen papouškuje věty, které se zjevují na dezinformačních prokremelských webech.

Prapodivné myšlenkové pochody pak vedou Zemana k tomu, že Ferdinada Peroutku obvinil z napsání článku Hitler je gentleman, což Peroutka nikdy nenapsal. Napsal za Druhé republiky a těsně po okupaci články, kde tančil dost na okraji propasti, když se pokoušel nějak vyjít s novou realitou. Ano, je pravda, že psal o Židech, že by se měli držet zkrátka a moc neprovokovat a podobné věci, které dnes znějí hrozně. Pak ovšem dál zajít nehodlal a poslali ho do pankrácké věznice a do koncentráků, byl v Buchenwaldu a Dachau. Načež po desítkách let vyleze nějaký Zeman, který si odboj hrdinně odbýval v různých kancelářích, a dělá z něj kolaboranta s nacismem.

Jestli je někdo kolaborant a vystupuje pro svůj politický zisk jako primitivní nacionalista, je to Ing. Zeman, jedna z nejostudnějších postav české politiky.