Prezident Miloš Zeman v dopise adresovaném předsedovi poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi uvedl, že zákon o daňovém balíčku „vrací k dalšímu opatření“. Tímto ho tedy sice oficiálně nepodepsal, ale ani nevetoval. Právníci oslovení serverem info.cz se však shodli, že je všechno jinak. Zeman podle nich dost možná omylem snížení daní vetoval, právě zmíněným sporným dovětkem na konci dopisu. Na informaci už reagovali někteří poslanci, prezidentův mluvčí to odmítl. 

Oficiální zpráva, která v úterý proběhla médii, informovala o tom, že prezident Miloš Zeman nepodepsal, ale ani nevetoval zákon o daňovém balíčku, který v prosinci schválili poslanci a senátoři. Podle ministerstva financí by tak vešel v platnost od 1. ledna 2021 i bez jeho podpisu. Zákon přináší změny v podobě zrušení superhrubé mzdy či sazby daně z příjmu ve výši 15 a 23 procent.

Zeman v dopise uvedl, se mu nelíbí, že daňová změna může „prohloubit nepříznivý vývoj veřejných financí, zejména státního rozpočtu“. Zaujme však formulace na samém konci oficiálního dokumentu: „Uvedený zákon vracím, vážený pane předsedo, k dalšímu opatření.“

V této formulaci tkví možný spor. Podle oslovených právníků serverem info.cz prezident Zeman tímto zákon totiž vetoval. Právníci si lámou hlavu nad tím, zda jde pouze o prezidentovu nesrozumitelnou formulaci či rovnou záměr, který má za cíl zkomplikovat současnou situaci.

„Domnívám se, že rozhodnutí prezidenta republiky, kde se explicitně hovoří o vrácení zákona, lze jen těžko interpretovat jinak než jako tzv. suspenzivní veto, tj. zákon se vrací k případnému přehlasovaní Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR,“ sdělil serveru Ondřej Preuss, tajemník katedry ústavního práva na Právnické fakultě UK.

Podle dalších oslovených právníků je výraz „vracím“ v terminologii čl. 50 ústavy z právního hlediska problematický a před soudem nemůže obstát, protože tím prezident dává najevo právo vrátit zákon sněmovně – tedy vetovat. Pokud sněmovna nebude hlasovat znovu, zákon tím může i zneplatnit.

Co uvádí Ústava?

Článek 50

(1) Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen.

(2) O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Jestliže Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.

Kladu si otázku, jestli je Zeman způsobilý vykonávat úřad, říká Ferjenčík. Žvanivost je mor současnosti, oponuje Ovčáček

Podle předsedy Pirátů by se k této sporné situaci měla co nejdříve sejít poslanecká sněmovna, protože jde o jasné veto. Jeho spolustraník, poslanec Mikuláš Ferjenčík, byl ještě ostřejší. „Vypadá to, že prezident omylem vetoval daňový balíček. Kladu si otázku, jestli je ještě způsobilý vykonávat úřad,“ napsal ve svém tweetu.

Ani právníci se na přesné definici nemohou shodnout. Dopis je podle nich formulován sporně. „Vzhledem k tomu, co pan prezident dlouhodobě říkal, se nedomnívám, že je to omylem vetované. Ale proti tomu se dotázat v Kanceláři prezidenta samozřejmě nic nemám,“ sdělil pro Hospodářské noviny ústavní právník Jan Kysela.

Jako vetování zákona dopis chápe předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček. „Z mého pohledu lze formulaci použitou prezidentem republiky vykládat jako veto. Jediný, kdo to může autoritativně říci, je Ústavní soud. Za ČSSD jsme připraveni případnou žádost o přezkum Ústavním soudem podpořit,“ napsal ve vyjádření pro Seznam Zprávy. Sněmovna by se také podle něj měla sejít znovu. Poslanci by měli nadpoloviční většinou veto přehlasovat.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček však názor právníků ani některých zákonodárců nesdílí. Zákon podle něj nebyl vetován a byl nepodepsán a bez podpisu tedy postoupen předsedovi sněmovny. „Žvanivost je strašlivý mor současnosti. Jako historka o ‚vetování‘ daňového balíčku. Vyjádření prezidenta republiky neobsahuje klíčový výslovný poukaz na čl. 50 odst. 1 Ústavy ČR, jako tomu je v případě veta zákona. Daňový balíček tedy nebyl vetován,“ vyjádřil se na twitteru Ovčáček.

Ke spornému prezidentskému vetu se vyjádřil také poslanec Jan Farský (STAN). „Prezident nepodepsal zákon, vysvětlil proč a vrátil k projednání do sněmovny. Jestli tohle není veto, tak už nevím, co by jím být mělo. Ta zoufalá nekvalita výkonu prezidentské funkce je děsivá. Při nástupu do funkce prohlásil prezident Zeman, že ústavní zvyklosti jsou idiotské. Tohle má být ukázka konstituování nových? Neidiotských?“ uvedl Farský.

Poslanec za TOP 09 Miroslav Kalousek je v rámci kritiky údajného veta zdrženlivý. „Nejsem fanoušek ani Miloše Zemana, ani daňového balíčku. Pustíme-li se však do právních bitev a zpochybníme Zemanův úmysl umožnit účinnost zákona od 1. ledna, doplatí na to jenom daňové subjekty. Když už se vytratil rozum z obsahu, zachovejme ho alespoň v proceduře,“ vyzval.

„Ústava jednoznačně umožňuje prezidentovi zákon nepodepsat. Když ho nepodepíše do 15 dní, vyjde zákon ve sbírce a nabyde účinnosti. Prezident si tu lhůtu zkrátil, toť vše,“ dodal Kalousek.

„Nějak mi tu chybí vyjádření Andreje Babiše nebo Aleny Schillerové, tvůrců údajně jediné a nejlepší daňové reformy posledních let, jestli ta reforma teda platí nebo ne? Já už se chystám do sněmovny. Prezident zákon vetoval. Pokud úmyslně, tak ho chválím,“ komentoval situaci Vít Rakušan, předseda hnutí STAN.

Předseda vlády Andrej Babiš ani ministryně financí Alena Schillerová se zatím k možnému vetu nijak nevyjádřili.