Prezident Miloš Zeman vystoupil v neděli před polednem v přímém rozhovoru pro Blesk TV. Rozhovor vedla moderátorka Vera Renovicová.
Předmětem prvních otázek bylo celkem pochopitelně Zemanovo prohlášení na TV Barrandov z tohoto týdne, kdy se vyjádřil, že kdyby státní zástupce Pavel Zeman obnovil trestní stíhání premiéra Andreje Babiše, tak by řízení zastavil, udělil takzvanou abolici, což je podle ústavy jeho právo.
Moderátorka začala tím, že i podle státního zástupce byly machinace ohledně dotace pro Čapí hnízdo účelové, pouze se „nedaří prokázat ilegální jednání“. Zeman na to odpověděl, že „to je u těchto činů dost běžné… To, co není trestné, nepodléhá právu.“
Týkala by se abolice jen Babiše, nebo celé jeho rodiny?
„Samozřejmě celé rodiny, protože by bylo nesmyslné dát abolici Andreji Babišovi a nedat ji těm rodinným příslušníkům… Jestliže to trestní stíhání už bylo zastaveno u příslušníků této rodiny, tak není absolutně žádný důvod, aby bylo znova obnovováno.“
Moderátorka mu připomněla příspěvek z duelu během poslední prezidentské volby, kdy v televizi na téma abolice pro Babiše řekl: „Proboha, v žádném případě ne, protože on sám se musí očistit. Naprosto bych se tím zesměšnil.“
Zeman to ale vysvětluje: „Rozdíl je v tom, že abolice, kterou uděluje prezident, aniž by předtím vyslechl názor státních zástupců, asi ho zesměšní, a já jsem sám na televizi Barrandov řekl, že bych to pokládal svévolné jednání. Poslechněte si to. Na druhé straně, je-li k dispozici velmi obšírná zpráva pana státního zástupce Šarocha, schválená jeho nadřízeným, panem státním zástupcem Erazimem, pak je z čeho vycházet. To je naprosto odlišná situace.“
Dostal otázku, zda to měl takto srovnané již tehdy, když o tom v kampani mluvil. „Trochu ano, ale člověk se vždycky učí, paní Vero.“ Podle něj slova „v žádném případě“ znamenala, že jde o případ, „kdy prezident vyhlásí abolici a ničeho si nevšímá. A já si všímám. Podívejte, se já vám to řeknu ještě jednou a lidsky. To znamená, kdyby pan Šaroch se rozhodl, že podá obžalobu, tak bych to naprosto respektoval. Stejně tak respektuji, kdyby se rozhodl zastavit trestní stíhání. Jediné, co nerespektuji – a tady narážím na ten citát Jiřího Čunka -, je pokus zneužít justice k politickým tlakům.“
Respektoval by následující rozhodnutí Pavla Zemana, kdyby bylo odlišné? „Počkejme si a v každém případě, pokud by se rozhodl celou tu věc vrátit na začátek, tak bych to považoval za projev politického tlaku.“
Jak jsme mohli tušit, Zeman nám opět mistrně vysvětlil, jak je možné, že jednou něco říká a za nějakou dobu říká pravý opak a to podle toho, jak se mu to hodí. Pochopili jsme, že sice mluví o tom, že respektuje výrok státního zástupce, ale vybírá si, kterého státního zástupce. Asi nikdo moc nečeká, že by Pavel Zeman rozhodl jinak, než rozhodli Šaroch s Erazimem, ale už to, že prezident dává předem najevo, že prostě nechce, aby se celá věc projednala u soudu, ukazuje jeho mínění o našem systému spravedlnosti.
Říká, že před zákonem jsou si všichni rovni, ale sotva si můžeme myslet, že na základě shromážděných informací by u obyčejného občana státní zástupce po letech stíhání najednou změnil názor a teprve po letech ho napadlo, jaký je rozdíl mezi velkým a malým podnikem. A to už vůbec nemluvíme o konstrukci, že někdo chystá účelové jednání ohledně padesáti milionů, ale není si vědom, že by to mohl být trestný čin.
Kromě toho je tady také u ústavního činitele patrná zvláštní nedůvěra v naše soudnictví. Nebohý Babiš s celým svým právním servisem by byl chudák podroben utrpení? Přitom jde o něco, co musí občané běžně snášet, jsou vyšetřováni, stíháni, souzeni. A ti si nemohou třeba ani podle své libovůle vyměnit ministra spravedlnosti. Pokud je soudní moc v tak zoufalém stavu, neměl tomu už Zeman jako hlava státu věnovat aspoň nějakou matnou pozornost?
Zatím je výsledkem celé kauzy zjištění, že u někoho prostě k zřejmě soudu dojít nesmí a Zeman se na tom jako hrobař právního státu aktivně podílí.
