Bestie v posledním tažení – i když už poraněná a hodně opelichaná a v koutě – ještě pořád sbírá síly. Dobrým příkladem je Komunistická strana Čech a Moravy, která má o víkendu svůj sjezd. Dalo by se říci, že je svým způsobem historický. To se říkalo o každém komunistickém sjezdu. Pak se v rétorice poněkud polevilo, protože noviny nepokrývaly metry čtverečné významných projevů neomylných tajemníků, ale tento svým způsobem historický je. Svou účast na něm slibuje prezident Miloš Zeman.
Od doby Gustáva Husáka a konce komunistického režimu to bude první hlava státu, která tuto komunistickou sedánku navštíví. Kdybychom to brali podle volebních preferencí, tak jsou na tom komunisté nejhůře v historii. Se svými sedmi procenty v posledních volbách to vypadalo, že budou padat hlavy. Pak se ale díky povolební konstelaci dostali do formy, protože mohou hrát svou roli při vyjednávání o důvěře Babišově vládě. Je to ovšem asi taková kondice, jako kdyby boxer, kterého opustily síly, vytáhl na soupeře břitvu a držel mu ji pod krkem. K dosažení takového významu by stačilo 5,1 procenta. Že jim historie přihrála ještě jednou nějakou důležitost, je dáno spíše souhrou okolností, protože mnohem důležitější bývají bývalí komunisté roztroušení na různých místech. Mezi ně ostatně patří Miloš Zeman i Andrej Babiš.
Pro komunisty to vypadá – aspoň zatím – na protahovanou agonii a je celkem jedno, jak dlouho bude trvat. Jejich zbraně mezitím převzali poněkud modernější demagogové. Byl to vidět už na plačtivých výrocích po volbách, jak bylo komunistům „ukradeno“ téma lithia. Lithium dnes nikoho nezajímá, ani máslo ne, ale ten moment ukázal, že ani technologii prodat nesmysly už komunisté neumějí.
V případě ohrožení se nicméně kdysi mocná šelma zahnaná do kouta ještě zmobilizuje. V koutě je ovšem málo místa, moc spojenců se tam nenajde. To je právě to, co vidíme na chystaném sjezdu. Rozhodovat se bude o tom, jestli stranu povede jeden člověk ze seznamů StB, a to předseda Vojtěch Filip, nebo jiný člověk ze seznamu StB, a to místopředseda Josef Skála. Bohatá nabídka.
Je to mobilizace za použití zbraní z poněkud obstarožního arzenálu. Skála je starý osvědčený komunistický bojovník, který nikdy v ničem názory nezměnil. Členem KSČ byl od roku 1970, což o jeho charakteru vypovídá samo o sobě dost. Byl členem předsednictva Ústředního výboru SSM, člen předsednictva obskurní Světové rady míru a stačil být čtyři roky předsedou Mezinárodního svazu studentstva. To už byl poněkud přestárlý student. Od února 1989 ještě stihl být veden Státní bezpečnosti jako důvěrník.
K půvabným ukázkám komunistické dialektiky patří, že se zařadil mezi lidi, kteří stačili pochválit Donalda Trumpa, což bylo zřejmě poněkud neprozřetelné. Možná teď mohou společně se Zemanem na sjezdu provést nějakou soudružskou sebekritiku.
Léčba stalinismem není v této straně nic nového. V roce 2016 dostal Vojtěch Filip ve volbě předsedy 203 hlasů, Skála 155, což naznačuje, že stalinismus a brežněvismus je v komunistické straně velmi silný. Vše ostatní je nanejvýš ochranné zbarvení pro hlupáky, kteří soudí, že se snad komunisté v demokracii změnili.
Komunisté jsou nyní situaci, že kdysi mocná nestvůra v koutě už nemá čas na změnu barvy jako chameleon, protože jde o přežití. Aspoň ještě na chvilku si to užít, než přijdou noví sekáči.