Ovlivňování soudních rozhodnutí je jedním z nepřípustných ohrožení demokracie. Pokud se totiž justice dostane do rukou lidí, kteří ji chtějí využít pouze pro své zájmy nebo k finančnímu prospěchu, bude zle. A právě v tomto nebezpečném okamžiku se ocitla Česká republika. Její prezident se snaží obchodovat se soudci a trestně stíhaný premiér v tom vidí velkou příležitost.
Voliči Miloše Zemana berou ovlivňování soudních procesů jako věc, kterou si hlava státu může úplně klidně dovolit. Když odhlédneme od toho, že tito lidé absolutně netuší, jaké pravomoci má nejvyšší ústavní činitel, je snad samozřejmé, že takové jednání je nepřípustné od kohokoliv.
Navíc se měl Zeman chovat jako trhovec a soudci Baxovi nabízet takzvaně „něco za něco“. Prezident už zkrátka nabyl dojmu, že může cokoliv, a nikdo ho v jeho rejdech nezastaví. Není na něj totiž žádná páka a podle nejhoršího scénáře se situace nezmění do roku 2023.
Prezidentovi přijde úplně normální, že rozkazuje lidem, kteří mají být pilíři naší justice, a když se proti tomu třeba právě Josef Baxa ohradí, je celá hradní klaka ihned nachystána na obranu Zemanova chování. Prý má právo sdělovat svůj názor a nedá se to označovat za příkazy.
Naopak, cokoliv Zeman říká, myslí jako jasný rozkaz a očekává jeho splnění. Pokud se tak nestane, následuje mstivá odveta, v nichž si hlava státu libuje. Nyní ovšem nemusí prezident konat pouze z vlastního rozhodnutí. Je tu totiž jeden člověk, který by se soudy potřeboval velmi pomoci. Kdykoliv se totiž tento oligarcha začne soudit, dopadne to v jeho neprospěch.
Sotva se však podaří prezidentovi zastavit možné soudní řízení s Andrejem Babišem. Proto je dobrou variantou zpochybnit nezávislost soudů a jejich rozhodnutí tak dopředu označit za zmanipulovaná. Kdyby tedy došlo na stání k Čapímu hnízdu, měl by Zeman skvělý argument, proč stíhání svého politického souputníka zastavit, popřípadě proč ho omilostnil.
Miloš Zeman je schopný všeho a pokud při svém jednání někoho naštve, pouze to zvětší jeho radost ze škození. Ovlivňování soudů však není věc, kterou jde prezidentovi beztrestně umožnit. Ještě nemáme diktaturu a nemocný starý muž na Hradě by si to měl uvědomit.