Prezident Zeman oznámil, že se nebude účastnit připomínkových akcí k 30. výročí sametové revoluce. V narážce na obří demonstraci na Letné budou podle něj oslavovat hlavně ti, kteří se na pádu totality nepodíleli. Zeman však chybět nebude, jelikož pozval zpět k vládní moci komunisty.

Prezident poskytl rozhovor serveru Blesk.cz (22. 9. 2019), kde se vyjádřil k blížícímu 30. výročí 17. listopadu, zapsanému do historie jako počátek pádu komunistického režimu. Vyhranil se přitom vůči demonstracím proti současné mocenské garnituře a pominul, že k obnově svobody po čtyřicetiletém útlaku patří i právo shromažďovací a na svobodu projevu.

Zavzpomínám doma

Miloš Zeman vzpomínal na „krásnou dobu“ a zmínil tehdejší demonstraci na Letné, protože byla zatížena určitou mírou rizika, zatímco dnes jsou podle něj bezrizikové. „Možná právě proto nepůjdu vzpomínat veřejně, protože tam se určitě zase objeví ta fašistická úderka Kaputin, která bude házet květiny do odpadkových košů,“ řekl. „30. výročí budou oslavovat především ti, kteří tehdy na Letné vůbec nebyli. Takže zavzpomínám si doma, zapálím svíčku,“ dodal.

Prezident nebere na vědomí ani to, že demonstrace u nás stále probíhají „sametově“ a mnohem poklidněji než v řadě jiných zemí, a to na východ i na západ od našich hranic. Jeho výmluvy jsou proto nepřesvědčivé a neomluvitelná neochota veřejně si připomenout významné výročí v jeho postavení hlavy státu prozrazuje jiné motivy.

Zeman 1990: Komunisté jsou extremisté

Zemanovi se na druhou stranu musí objektivně přiznat, že v té době byl aktivní a vystupoval i na oné památné demonstraci 25. listopadu 1989 na Letné s účastí tři čtvrtě milionu lidí v době, kdy ještě nebylo jasné, jak se dramatická situace vyvine. Stojí za pozornost, jak se tehdy vyjadřoval na adresu komunistů.

„Komunistická strana zůstává, byla a je stranou extrému. A jako taková má ve společnosti své přirozené, i když okrajové místo. Nelze ji zrušit, jako nelze zrušit horečku. Její volební výsledky budou měřítkem intenzity nemoci naší společnosti, sociální rakoviny, ze které se zvolna začínáme uzdravovat,“ uvedl Zeman na pozvánce na setkání s voliči v roce 1990.

Zatímco komunisté se v polistopadové éře nemění, stále plánují budovat socialismus a vystoupit z „agresivního“ NATO, kdyby měli dostatečnou sílu, Miloš Zeman se během třiceti let názorově posunul. Proto už není divné, že události 17. listopadu ignoruje, stejně jako se veřejně nevyjádřil k loňskému 50. výročí sovětské okupace.

Na Národní třídě nebyl masakr

Prezident dokonce v poslední době zlehčuje brutální zásah policie proti studentům na Národní třídě 17. listopadu 1989, který se stal roznětkou stále masivnějších protestů. Projevil se tak už před pěti lety zbytečným a nevkusným slovíčkařením, co je „masakr“, a vyvolal tím pobouřené reakce.

„Nebyla to žádná krvavá řež, nebyl to žádný nestandardní masakr, byla to jedna z x demonstrací,“ tvrdil tehdy. I dnes v rozhovoru pro Blesk.cz nesmyslně zopakoval, že „masakr je velmi silné vyjádření, které odpovídá řadě mrtvol“. Přitom sám přiznal, že na Národní třídě sice byl, ale odešel dřív a střet s policií přímo neviděl.

Zemanova slova jsou necitlivým plivnutím do tváře 568 zraněným demonstrantům. Nezávislá lékařská komise zaznamenala 294 poranění hlavy a stovky dalších poranění trupu, končetin a krku. Podle pamětníků z Národní třídy šlo tehdy protestujícím studentům skutečně o život.

„17. listopad patřil k jedněm z nejtvrdších zásahů vůbec, tam byli nasazeni příslušníci Odboru zvláštního určení – proslulé červené barety, a ti zmlátili lidi velmi brutálním způsobem,“ připomněl historik Petr Blažek.

Zeman navíc stejné slovo použil v článku „Prognostikův podzim“ do samizdatových Lidových novin v prosinci 1989. Pád v podílu výdajů na vzdělání za posledních dvacet let z 22. na 72. místo na světě označil za „kulturní masakr, který je více než srovnatelný s masakrem na Národní třídě, třebaže po něm nezůstaly viditelné stopy krve,“ napsal tehdy.

Zeman 2018: Nepromarněte příležitost

Existují velmi pádné důvody, proč Miloš Zeman ztratil historickou paměť. V mocenském tandemu s Andrejem Babišem bourá veškerá tabu a poprvé od listopadu 1989 přizval k vládní moci komunisty. Na vytváření této mesaliance se svojí preferencí podílel zásadní měrou.

Odvděčil se tak Vojtěchu Filipovi za podporu v prezidentské volbě. Legitimizaci KSČM, kterou ocenil i klíčový představitel neostalinistického křídla Josef Skála, završil průlomovou účastí na jejím sjezdu loni v dubnu. Starší slova o „straně extrému“ jsou zapomenuta.

„Nyní se opět rýsuje s neopominutelnou účastí KSČM i ČSSD účast levice jako celku na řízení věcí veřejných a na tvorbě. Nepromarněte tuto příležitost. Neklaďte si ani přemrštěné podmínky. Budete mít dost času, možná čtyři roky, je aplikovat v České republice,“ vyzval na sjezdu komunisty ke spolupráci se zkompromitovaným oligarchou.

Jak řekl, tak se stalo. Dva evidovaní agenti Státní bezpečnosti, Andrej Babiš a Vojtěch Filip, podle Zemanových not stvrdili spolupráci na vládní úrovni výměnou za prosazení několika programových témat. Šéf ANO následně z vděčnosti označil KSČM za demokratickou stranu.

Společné zájmy s KSČM

Zemanovo současné spojenectví s komunisty není samoúčelné. Stále jsou nejvýznamnější pátou kolonou Kremlu v České republice. Stále jezdí do Moskvy na konzultace a dobře vědí, že Vladimir Putin je jiná kapacita než „zrádce“ Gorbačov, který nechal padnout jejich impérium. A kromě nich žádný český vrcholný politik nehájí tak otevřeně ruské zájmy jako prezident Miloš Zeman.

[ctete postid=“269405″ title=“Babiš naslouchá Zemanovi. Uvažuje o výrazném omezení poplatků České televizi“ image=“https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2019/09/Zeman-Babiš-vláda-1-385×230.jpeg“ excerpt=“Premiér Babiš pozorně naslouchá přáním prezidenta Zemana. Poprvé uvažuje o tom, že by “ permalink=“https://www.forum24.cz/babis-nasloucha-zemanovi-uvazuje-o-vyraznem-omezeni-poplatku-ceske-televizi/“]269405[/ctete]

Zeman přispěl zásadní měrou k relativizaci doby normalizace i oceněním řady sporných osobností. Mezi ně patří státní vyznamenání pro bývalého komunistického ministra zemědělství Miroslava Tomana, nebo pro básníka a čelného normalizačního ideologa Karla Sýse, tehdy vedoucího kulturní rubriky nechvalně proslulého tlampače „oficiálního umění“, týdeníku Tvorba. Sýs dnes předsedá Unii českých spisovatelů sdružující desítky podobně orientovaných autorů, sídlící v Praze na stejné adrese jako KSČM.

Z výše uvedených důvodů je patrné, že Miloš Zeman, který se za třicet let (v poslední době stále ukrajované) svobody přerodil z odpůrce komunistů v jejich podporovatele, nebude na oslavách výročí 17. listopadu chybět. Neměl by dnes ostatně ani co říct.