Scénáře byly děsivé, ale nevyplnily se. Petr Fiala přijel z Lán s velkým úspěchem. Miloš Zeman Fialovi ustoupil, jmenuje mu ministry podle seznamu, který mu nový premiér předložil. Ani Jan Lipavský už mu nevadí. Je to překvapivé rozuzlení. Miloš Zeman totiž evidentně chtěl držet svoji odmítavou linii. Fiala za ním musel přijet s něčím zdrcujícím.
Nic totiž nenasvědčovalo tomu, že by Zeman Fialovi ustoupil. Jiří Ovčáček vydatně hysterčil na sociálních sítích, dávkoval informace jasně obhajující pofidérní Zemanovo veto, na které nemá žádný nárok. Navíc v minulosti takové ústupky Zeman nedělal. Teď ano. Jak je to možné?
Mohlo se jednoduše stát, že Zeman ustoupil, protože viděl rozhodnost, s jakou Fiala hodlá podat kompetenční žalobu; a bylo mu jasné, že by spor prohrál. Nechtěl, aby byl jeho konec spojený s takovou prohrou a ostudou. Jednoduše viděl, že proti němu stojí konečně někdo silný, a ne slaboučký Babiš, se kterým zametal.
Další možností je, že Petr Fiala na Zemana vytáhl nějaký nečekaný trumf. Od hrozby pokrácení astronomického rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky až po slib nekončícího boje, který by mohl klidně skončit ústavní žalobou. I pro Zemana samotného je lepší s premiérem vycházet dobře než s ním bojovat. I když se to tak možná nezdá, prezident premiéra potřebuje.
Dosti mrzutý večer museli mít všichni ti zaměstnanci Babiše a další, kteří Fialu opět podceňovali. Nejdříve mu nevěřili, že vyhraje volby. Potom mu nevěřili, že sestaví vládu bez babišistů, potom mu nevěřili, že si vládu u Zemana prosadí. Všichni by si měli zvyknout na to, že Petr Fiala je silný lídr.
Sotva někteří pohořeli se strašením o tom, že Fiala souboj se Zemanem neustojí, hned vytáhli novou teorii o tom, že tenhle prezidentův ústupek je jistě vykoupený nějakým slibem Fialy. A proč by to dělal? To je ta nejdůležitější otázka. Proč by Fiala Zemanovi něco sliboval? Místa náměstků nebo velvyslanců? Proč? Nepotřebuje to. Ve sněmovně má jasnou většinu, v senátu má jasnou většinu. Zeman ho prostě zkusil zmáčknout a nevyšlo mu to.
Řeči o tom, že by Fiala měl být konstruktivní a předložit někoho jiného na post ministra zahraničních věcí, byly nesmyslné. Odpovědnost za ministry nese premiér. Ne prezident. Premiér si vybírá své ministry. Pokud neobstojí, odpovědnost nese předseda vlády. Petr Fiala jistě věděl, co dělá, když si stál za Janem Lipavským. Především šlo ale o princip. Prezident prostě nemá co kádrovat kandidáty na ministry. Prezident má jmenovat. A nic víc.
Je to po dlouhých letech skvělá změna. Premiér je rázný a slušný. To, co slíbil, skutečně dělá. Neječí, mluví srozumitelně, nezásobuje sociální sítě nesmysly, nelže.