Miloš Zeman znovu prokazuje, jak si účelově přizpůsobuje realitu podle osobních potřeb. Není to tak dávno, co odmítl jmenovat profesorem Ivana Ošťádala se zdůvodněním, že spolupracoval se Státní bezpečností. I za tu cenu, že vyhrotil vztahy s akademickou obcí. Dnes mu evidovaný agent StB nevadí v čele české vlády.

[ctete postid=“181960″ title=“Zeman a Babiš nadřazují osobní zájem nad ústavu, říká profesor Kysela“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/02/Babiš-Zeman-Kysela-385×230.jpeg“ excerpt=“„Zemanovi i Babišovi je společné ignorování ústavního řádu, jemuž by měli sloužit. “ permalink=“http://forum24.cz/zeman-a-babis-nadrazuji-osobni-zajem-nad-ustavu-rika-profesor-kysela/“]181960[/ctete]

V květnu 2015 se dostal prezident do vážného sporu s rektory vysokých škol, když nejmenoval tři kandidáty na profesuru Ivana Ošťádala, Jana Eichlera a Jiřího Fajta. Rektoři argumentovali nepřijatelností zásahů do akademických svobod. Kandidáti podle nich splnili všechna potřebná zákonná kritéria a o všech rozhodly vědecké rady příslušných vysokých škol, v Ošťádalově případě Univerzity Karlovy.

Prezident měl zevrubnou informaci

Zeman tehdy uvedl, že důvodem, proč nejmenoval profesorem Ivana Ošťádala, byla jeho spolupráce se Státní bezpečností. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček dokonce přiznal, že se hlava státu seznámila s důvěrnými dokumenty, které měly tuto spolupráci dokazovat.

„Pan prezident tyto informace k dispozici má, má samozřejmě svůj aparát, který je mu schopen tyto věci dohledat. Pan prezident si ty veškeré materiály prostudoval, má k dispozici zevrubnou informaci,“ řekl tehdy Ovčáček pro Radiožurnál s tím, že si je prezident jistý, že docent Ošťádal se Státní bezpečností spolupracoval.

Ošťádal tehdy namítal, že se „v minulosti nedopustil žádného neetického jednání a žádné informace nepodával,“ nicméně nebylo mu to nic platné. Prezident svůj postoj nezměnil.

Spor se vyhrotil natolik, že polovina rektorů a řada nově jmenovaných profesorů avizovala, že se nezúčastní slavnostního předávání dekretů prezidentem v Karolinu. Nakonec byl ceremoniál kvůli hrozící blamáži raději zrušen.

Dvojí metr

Zemanova neústupnost a pečlivost by mohly být brány zásadově, pokud by byly jeho názory konzistentní a měřil by všem stejným metrem. To však evidentně neplatí. Co prezidentovi vadilo při udělení profesury natolik, že se rozhádal s nejvyššími představiteli vysokých škol, o necelé tři roky později mu nevadí při jmenování předsedy vlády.

Krajský soud v Bratislavě potvrdil stanovisko slovenského ústavního soudu a rozhodl o zamítnutí žaloby Andreje Babiše kvůli údajně neoprávněnému evidování v archivních svazcích Státní bezpečnosti.

„Pro nás a pro Ústav paměti národa to znamená, že kauza Babiš je právoplatně a definitivně uzavřená. V současnosti neexistuje žádné rozhodnutí soudu, které by říkalo, že Andrej Babiš je vedený jako agent Státní bezpečnosti neoprávněně,“ komentovali rozhodnutí zástupci právní kanceláře Poláček & Partners, která ústav ve sporu zastupovala.

Pravomocné rozhodnutí soudu, vůči kterému už není možný žádný opravný prostředek, neznamená pro Andreje Babiše vůbec nic. „Moji právníci říkají, že budou žalovat ministerstvo vnitra, Slovenskou informační službu a možná půjdeme na Evropský dvůr pro lidská práva. Neprohrál jsem, budu se soudit celý život,“ reagoval emotivně.

To nic nemění na donedávna nepředstavitelné skutečnosti, že dnes coby předseda vlády nemá čisté lustrační osvědčení. Vypadl mu z ruky argument, že soudy ještě donedávna rozhodovaly v jeho prospěch.

Nic se nemění

Prezidenta Miloše Zemana zastihlo soudní rozhodnutí v poklidu. „Z hlediska postupu pana prezidenta tato zpráva neznamená žádnou změnu. Pan prezident ctí výsledek voleb, a druhý pokus o sestavení vlády tedy patří předsedovi vítězného hnutí ANO,” uvedl jeho mluvčí Ovčáček a obvinil tuzemská média z dezinformací.

Hradní mluvčí už nezmínil, zda se prezident „zevrubně seznamoval“ s archivními materiály týkajícími se spolupráce agenta Bureše se Státní bezpečností jako v případě Ošťádala. Přitom listinných důkazů má bratislavský Ústav paměti národa dost a je si jistý, že Babišovu vědomou spolupráci dokládají naprosto přesvědčivě.

Andrej Babiš se sice může soudit do konce života, ale bude to mít velmi těžké. Slovenský ústavní soud totiž současně konstatoval, že nižší soudy do té doby rozsudky chybně založily na svědectví bývalých příslušníků StB nezproštěných mlčenlivosti. Zpochybnil věrohodnost těchto svědků, což v konečném důsledku znamená, že by k nim nižší soudy neměly přihlížet. Pokud bude soudní proces vůbec obnoven, musejí příslušné soudní senáty názor ústavního soudu respektovat.

Burešovi obhájci

Mnohem větší váhu tak dostanou dokumenty z archivů předkládané Ústavem paměti národa. Podle nich je Andrej Babiš vedený hned ve dvanácti svazcích Státní bezpečnosti.

[ctete postid=“182697″ title=“Dohoda o vládě? Možná až v květnu aneb Čekání na Godota“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/02/Babiš-Godot-385×230.jpeg“ excerpt=“Dohoda o vládě bude až v květnu, zní v kuloárech. Možná. Zatím se jednotlivé “ permalink=“http://forum24.cz/dohoda-o-vlade-mozna-az-v-kvetnu-aneb-cekani-na-godota/“]182697[/ctete]

„Neumím si představit, že by někdo byl dlouhodobě veden jako agent Státní bezpečnosti v celém tom systému sešněrovaném různými předpisy, směrnicemi, kontrolními mechanismy. A za druhé, proč by si ten příslušník StB vymýšlel. Riskoval by vězení a Andrej Babiš byl tehdy obyčejným řadovým referentem,“ říká k tomu badatel Radek Schovánek, který v jeho kauze vypovídal u bratislavského soudu.

Přesto se najdou advokáti, kteří Babišovu estébáckou blamáž bagatelizují. U komunistů to nepřekvapí, ve svém čele mají agenta Falmera. Pokud však mezi ně patří i prezident Miloš Zeman, který v jiných případech považuje spolupráci se Státní bezpečností za neodstranitelný cejch, je to jen smutná vizitka jeho pragmatické licoměrnosti.