Ve čtvrtek proběhlo jednání sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby. Zabývala se požadavkem prezidenta Miloše Zemana, aby mu BIS předala jména ruských špionů působících u nás. Hrad poslal poslancům před jednáním dopis, kde se pokouší doložit, že má prezident na takové informace právo. To je ovšem pochybné právně i s ohledem na to, kým je prezident a kdo ho obklopuje.

Zeman by rád znal podrobnosti o operacích cizích agentů, jména jejich řídících důstojníků a také zdejších lidí, kteří s ruskými tajnými službami spolupracují. I laikovi je jasné, že kdyby něco z toho uniklo ven, může naše kontrarozvědka rovnou ukončit činnost.

Komise zasedla, protože ji o vyjádření požádal sám ředitel BIS Michal Koudelka. Hrad se pokusil ještě před jednáním zasáhnout. Než se poslanci sešli, dostali z Kanceláře prezidenta republiky dopis, kde se tvrdí, že bezpečnostní služba prostě vyhovět musí.

Dopis mají k dispozici například redakce Aktuálně.cz a Deníku N. Podepsal ho zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Petr Mužák. Ten píše, že „vztahy mezi prezidentem republiky, vládou a zpravodajskými službami jsou nastaveny jasně a platí, že zpravodajské služby zákonným adresátům svá tvrzení dokládají. Pokud by tak nečinily, vymkly by se kontrole a svému poslání.“

Je pravda, že v zákonu o zpravodajských službách se píše toto: „Zpravodajské služby předávají státním orgánům a policejním orgánům informace o zjištěních, která náleží do oboru jejich působnosti; to neplatí, jestliže by poskytnutí ohrozilo důležitý zájem sledovaný příslušnou zpravodajskou službou.“

Ačkoliv tam není nic o právech prezidenta, není tam ani řečeno, že na něj se možnost neposkytnout mu informace nevztahuje. To plyne ze smyslu tohoto ustanovení. Právník Michal Mazel, bývalý pracovník ministerstva vnitra, pro Deník N uvedl: „Volba míry obecnosti a rozsahu konkrétních sdělení o činnosti služby je vždy na řediteli, který nesmí svým jednáním spáchat trestný čin. Například maření úkolu úřední osoby z nedbalosti.“ Kromě toho musí BIS informace o lidech nebo firmách zabezpečit proti zneužití a vyzrazení.

„Je to požadavek neskutečně netypický, svým rozsahem velmi zvláštní a myslím si, že Bezpečnostní informační služba by panu prezidentovi v této věci neměla vyhovět, protože pokud tak udělá, tak ohrozí bezpečnostní zájmy České republiky,“ cituje server Aktuálně.cz bývalého náměstka Úřadu pro zahraniční styky a informace, civilní rozvědky, Jana Paďourka.

Člen komise pro kontrolu BIS Marek Benda říká, že nejde jen o paragrafy, protože „prostě platí, že prezident má z práce tajné služby znát výstupy – a ne postupy“.

To je právní stránka věci. Ještě podstatnější ale je, kým je Miloš Zeman. Kromě toho, že je prezident, je to navíc osoba obklopená podezřelými lidmi. Kancléř Vratislav Mynář nemá bezpečnostní prověrku. Poradce Martin Nejedlý má za sebou kariéru podnikání v Rusku, o které nemáme žádné informace. Nejedlý byl jednatelem společnosti LUKOIL Aviation Czech a když mu tento podnik zkrachoval, dluh za něj zatáhli Rusové z Lukoilu. A tohoto člověka vysílá Zeman s diplomatickým pasem (a bez jakékoli oficiální státní funkce) jednat do Ruska a do Číny, aniž se předem namáhá informovat ministerstvo zahraničí, premiéra a vládu. Zeman se chodil veselit na ruskou ambasádu v době, kdy měl americký velvyslanec od něj zákaz chodit na Hrad. Hrad má vřelé vztahy s ambasádou komunistické Číny.

Dále čtěte

Třeba Zeman ta jména špionů ani nechce. Je tu ještě jedna možnost

Podle Českého rozhlasu prezident Miloš Zeman požádal ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku nejen o jména všech podezřelých ruských agentů…

Zeman se honosil čínským poradcem, toho pak ovšem sami Číňané sebrali pro podezření z korupce, soudruh zmizel kdesi v útrobách vyšetřovacího aparátu komunistického strany a od té doby po něm není vidu ani slechu. Zeman nahrál kremelské propagandě v kauze novičok, kdy okázale nechal BIS vyšetřovat, jestli se u nás nevyráběl. Když se zjistilo, že se kdysi pro laboratorní účely vyrobilo malé množství (navíc jiného druhu, než byl ten, který Rusko použilo k otravě Sergeje Skripala ve Velké Británii), Zeman hned závěry vybreptal v soukromé televizi. Rusko samozřejmě jeho výroky převzalo jako potvrzení toho, že s novičokem nemusí mít nic společného, když se „vyráběl“ i jinde. Celé je to nesmysl, ale Zeman se samozřejmě nijak neohradil. Prostě posloužil jako figurka a snad je šťastný, jak je ještě významný.

Zeman a jeho okolí nás mohou ujišťovat, jak chtějí, že u nich jsou informace v bezpečí. Tomu ale může věřit (nebo to tvrdit) jen někdo, kdo je hloupý, navedený, nebo zaplacený. Dobré je, že se na tomto případu ukazuje, kde kdo doopravdy stojí. Stejnými loutkami jsou komunisté a okamurovci a přihrávají tomu svou zbabělostí sociální demokraté. S výjimkou ministra zahraničí Tomáše Petříčka, kterého Zeman pochopitelně nenávidí.

V době, kdy se u nás šíří ruské a čínské metastázy do nejvyšších míst, nemá cenu si hrát na normální poměry. Zeman působí spíš jako panáček ovládaný okolím a přes něj z větší dálky. Když už zjevně moc nekontroluje ani sám sebe, neměl by „kontrolovat“ ani nic jiného.