Miloš Zeman řekl, že nepovede kampaň a nebude se zúčastňovat debat v televizi a rozhlase s protikandidáty. Pokud jde o ty debaty, to mu rádi věříme. Co kdyby dostal nějaké nepříjemné otázky. A navíc by se musel cítit jako rovný mezi rovnými, což by bylo pro jeho hradní majestát jistě nemilé.
S tou kampaní je to ale úplně mimo. Každý politik, který vystupuje v médiích, vlastně vede permanentní kampaň, a čím výše je postavený, tím méně námahy mu dá se do nějakého média dostat. To je ta příjemnější strana mince. Ta nepříjemnější je fakt, že vás novináři pořád sledují a nedají si pokoj. Pokud někdo není obezřetný a nekoupí si vlastní noviny, aby se o něm „psala pravda“. Zeman si nic nekoupil, ale do některých stanic nechodí a některým redakcím rozhovory nedává. A je vymalováno.
Spanilé jízdy (to je technický pojem, s estetikou to nemá co dělat) po krajích republiky ale všechny znaky kampaně nesou. Zeman přijede, přijme hold místních rázovitých obyvatel, pohodlně se usadí na židličku a pak urazí nějakého toho místního politika a obviní ho z toho, za co dotyčný nemůže, řekne lidem, co chtějí slyšet, a jako bonbonek zhanobí těch pár nešťastníků, kteří obětovali čas a postávají tam s transparenty, jež mu nelichotí. Za posilování svého obrazu druhého Masaryka zaplatí v české měně občané, protože to jde z jejich peněz. Za minulé roky to stálo kraje více než 15 milionů korun a to nám ještě do prezidentské volby rok zbývá.
Mohl by se aspoň trochu krotit a nenadávat některým občanům, že s ním přišli nesouhlasit, protože přijel i za jejich peníze. Pravda, ani jeho stoupenci to nemají jednoduché. I kdyby se chtěli jen obdivovat jeho sídlu na Hradě, museli by přetrpět nesmyslné desítky minut trvající fronty u bezpečnostních rámů a vysypávání osobních věcí na stolky a ještě riskovat teroristický útok, neboť právě takové nahuštění lidí je pro fanatika s bombou ideální cíl, protože je lepší než roztroušení turisté na hradním nádvoří.
Dalo by se namítnout, že všichni prezidenti jezdili po republice. To je pravda, ale nikdy jsme neměli přímou volbu, takže tam tento charakter kampaně nebyl. Bylo jaksi uvěřitelnější, že tam přijeli kvůli lidem, a ne kvůli sobě. A také za demokracie, pokud u nás náhodou chvíli byla, nebývalo zvykem někoho hanobit a ponižovat v stylu, jak by asi Gottwald na vsi mluvil o kulacích.
A že pan prezident nevyšel mezi lid 17. listopadu a kdesi seděl skromně v koutě? Tak na něj všichni čekali…