Prezident Miloš Zeman FOTO: ČTK / Šulová Kateřina
FOTO: ČTK / Šulová Kateřina
KOMENTÁŘ / Miloš Zeman se v Mladé frontě DNES přiznal, že dvakrát požadoval abolici pro Vratislava Mynáře. To zdaleka nebylo vše. Dosud se nesmířil s porážkou svého prezidentského favorita, posouvá svůj protiruský postoj a nevylučuje koalici s SPD, která chce vystoupit z NATO a EU.
Bývalý prezident prolomil mediální mlčení a po delší době poskytl velký rozhovor deníku, nikoli náhodou vlastněnému opozičním lídrem. Leccos napovídá o jeho současných myšlenkových pochodech.
K samotné formě jen tolik, že Jiří Ovčáček by to nezvládl lépe. Navazuje na proslulé Zemanovy rozhovory s Jaromírem Soukupem na TV Barrandov, než se rozešli ve zlém. Nadhazování návodných otázek vedlo k jasnému vyznění: Vládnou nám amatéři, a proto by se měl vrátit Andrej Babiš. Klidně i v koalici s Okamurou.
Kritická zpětná vazba, zvláště komunikace uniklých a neschválených fragmentů konsolidačního balíčku, je na místě. V případě Zemana se však nelze zbavit pochybností, že je primárně vedena zahořklostí ze ztráty vlivu, s čímž souvisí potupná prohra jeho preferovaného prezidentského kandidáta Babiše.
Seriózní žádost o abolici
Zeman už nikoho nemůže překvapit, zarážející je ale setrvalá míra jeho zpupnosti a cynismu. Dokázal popřít sám sebe, když přiznal, že dvakrát požádal o abolici pro kancléře Vratislava Mynáře.
Původně lhal, že o ni vůbec nežádal. Jeho žádost o abolici pro „své nejbližší spolupracovníky“ však už dříve potvrdil ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Dvakrát o nich jednala vláda a premiér Fiala ji pokaždé odmítl kontrasignovat.
Nyní se Zeman k abolicím přihlásil a v obou případech se jednalo o Mynáře. „Byl obviněn z toho, že dostal šestimilionovou dotaci. No a já jsem považoval za seriózní požádat premiéra o abolici pro svého bývalého kancléře,“ konstatoval Zeman.
Zeman považuje za seriózní, že chtěl dát generální pardon šíbrovi obžalovanému z dotačního podvodu. To je po milosti pro ředitele Lesní správy Lány Baláka odsouzeného k tříletému vězení další důkaz jeho pokřiveného vidění právního státu, kde je normální vytvářet kastu nedotknutelných.
Schillerovou chválil
Fiala neprojevil dostatečnou empatii vůči zájmům hradního klanu, a jistě i z toho důvodu dnes pramení Zemanova averze k současné vládě a její snaze konečně pohnout s neutěšeným stavem veřejných financí.
Jeho kritika by byla věrohodnější, kdyby předtím neadoroval Alenu Schillerovou, za jejíž éry se Česko zadlužovalo nejrychleji v Evropě, a současné recepty ANO by v něm pokračovaly geometrickou řadou. Kdyby z klíčové odpovědnosti za boj s inflací nevyviňoval Českou národní banku, do jejíhož čela dosadil bývalého Babišova poradce Aleše Michla.
Byla by věrohodnější, kdyby sám projevoval ekonomickou kompetenci. Zeman vždycky prosazoval vysoké daně a dnes předvádí utopické plány na seškrtání všech, tedy řádově stovek daňových výjimek za stovky miliard korun. Takový plán není prosaditelný, sám s nimi ve vládě nehnul, a svými dopady by vedl k rozvratu společnosti.
Babiš by měl být vidět
Nejpozoruhodnější je ovšem pasáž, kde se vyjadřuje k otázkám, zda je správné, že se šéf ANO stáhl do mediálního pozadí a sází na Karla Havlíčka a Alenu Schillerovou.
„Budu s Andrejem Babišem v brzké budoucnosti na jeho žádost mluvit. A pokusím se mu toto stažení z veřejného života vymluvit. Považoval bych toto stažení za zbabělost,“ reaguje Zeman.
„Nevylučoval bych ani Babišovu vládu s SPD, protože si myslím, že vnitrodruhová agrese mezi nimi podle Charlese Darwina je nejsilnější u nejblíže příbuzných druhů. A ANO s SPD má vedle pochopitelných rozdílů – například v evropské politice – řadu shod v politice domácí,“ reagoval na další dotaz, zda se už doba posunula natolik, že by se mohla SPD stát žádaným koaličním partnerem.
Hrad prosazoval koalici ANO s SPD už po volbách 2017, ale Babiš dal nakonec přednost komunistům. Zemanovi nyní nevadí Okamurův radikalismus. Jistě si musel povšimnout silně protiukrajinských postojů SPD a náchylnosti k ruským zájmům. O tom svědčí úzké vazby Okamury na Zemanova poradce Nejedlého, s nímž loni probírali dodávky ruského plynu.
Zpět k ruským zájmům
Svědčí to o tom, že často vyzdvihovaný Zemanův obrat v jeho vstřícné politice vůči Moskvě byla jen vynucená kamufláž. Když loni po ruské invazi otočil a požadoval tvrdý postup proti Putinovi, bylo jeho „prozření“ motivováno osobní frustrací, že ho přátelé v Kremlu podrazili a udělali z něj hlupáka. Ještě týden před invazí měl špatné „noty“ a vysmíval se všem, včetně „čučkařům“ z CIA, kteří varovali před Putinovou válkou.
Pokud by šlo v Zemanově případě o zásadový obrat, nemohl by v prezidentských volbách podporovat Andreje Babiše, který v kampani nadbíhal proputinovské scéně. Nemohl by vedle sebe nadále trpět agenta ruských zájmů Nejedlého a nyní podporovat koalici s SPD, jež se změnou kurzu zahraniční orientace vůbec netají.
Zeman by se v rozhovoru nemohl postavit za kontroverzního děkana Miroslava Ševčíka, který patří do téže skupiny, nebo podporovat start ruských a běloruských sportovců na pařížské olympiádě v rozporu s míněním 35 západních vlád. Nemohl by projevovat pochopení pro protesty radikálů s jasně protiukrajinským étosem.
Frustrovaní a neúspěšní
„V této souvislosti jsem mnohokrát citoval jednu krásnou větu ze Smetanovy opery Braniboři v Čechách. Ta zní: My nejsme lůza, my jsme lid,“ reagoval bývalý prezident na vymezování vůči demonstrantům advokáta Rajchla, požadujícím demisi vlády.
Co říkal před třemi lety na adresu třistatisícových demonstrací na Letné? „V parlamentní demokracii rozhodují volby a poslanecká sněmovna, takže nějaké výzvy Milionu chvilek jsou jen takové plácnutí do vody. Demonstrace proti Andreji Babišovi jsou přehlídkou neúspěšných a frustrovaných.“
Miloš Zeman tímto rozhovorem signalizuje, že se nehodlá stáhnout, bude se pokoušet ovlivňovat veřejné mínění a míchat politickou scénou, jak byl zvyklý. Nedokáže vstřebat fatální prohry a omyly, jimiž je lemována jeho politická kariéra, a zřejmě mu to ještě nestačí. Co ale čekat jiného od neúspěšných a frustrovaných?
