Miloš Zeman při výkonu úřadu prezidenta republiky. FOTO: Profimedia / Michal Růžička
FOTO: Profimedia / Michal Růžička
Co je zase s Milošem Zemanem? Zmizel a opět nefunguje v době krize, kdy by měl být na příjmu, komunikovat, řešit, telefonovat, promlouvat k lidem, hovořit s partnery v zahraničí, měl by jednat s vládou. Prostě, měl by pracovat. Ale to se neděje. O poslední aktivitě Miloše Zemana informoval Pražský hrad 29. 7. Před 17 dny.
Že by měl Zeman něco říci, tak nějak tuší i Jiří Ovčáček. Proto poslední hodiny tráví tím, že na sociální sítě sype nejrůznější staré citáty Miloše Zemana. Lidé se tak nedozvídají to, co si Zeman myslí dnes nebo co dělá a s kým jedná. Ale například to, co řekl před třemi lety.
Ale to nestačí. Krize okolo Afghánistánu a ostudné nepomoci Čechům a spolupracovníkům Armády ČR v této zemi ze strany vlády Andreje Babiše je tou největší příležitostí a nutností k tomu, aby prezident jednal, pokud selhává vláda. Kdyby Česká republika měla fungujícího prezidenta, který má kontakty a dobré vztahy se spojenci na Západě, mohl hned, jak vláda selhala, zavolat spojencům a poprosit je o pomoc s evakuací Čechů a spolupracovníků. Jenže Zeman nic takového neudělal, dokonce ani nemá žádné takové dobré známé mezi vrcholnými politiky na Západě. Nemá, protože tam nejezdí. Nemá, protože oni nestojí o kontakt s ním.
Znovu a opět je tak nutné otevírat téma zdraví Miloše Zemana. Proč již mnoho měsíců vypadá režim prezidenta tak, že na dlouhou dobu (až několik týdnů) zmizí, následně se objeví a během pár dní vyřídí několik schůzek denně, jeho lidé ho vyfotí, aby se následně odebral zpět kamsi a zase na pár dní nebo týdnů zmizel? Z fáze zmizení ho přitom nedokáže dostat ani ta největší krize, jak už mnohokrát prokázal. Nedokáže řešit Afghánistán, nedokázal ihned řešit kauzu Vrbětice. Příkladů je mnoho. Vždy jde o stejný scénář. Zeman není a vyjádří se až za několik dní. Proč?
