Miloš Zeman na sjezdu KSČM v dubnu 2018 FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Miloš Zeman má k výročí 17. listopadu pozoruhodně odtažitý vztah. Zatímco jiní politici jdou symbolicky položit květiny na Národní třídu a události nějak okomentují, Zeman se vždy zahalí v mlčení. Čím to bude?
Jiří Ovčáček nám přes ČTK vysvětlil, jak to bude letos: „Jako již tradičně věnuje pan prezident jako přímý účastník dění 17. listopadu 1989 především tichou vzpomínku. K tehdejším událostem se pan prezident vyjádří právě ve státní svátek prostřednictvím rozhovoru pro Parlamentní listy.“
To je skutečně stylové. Podobný vztah má Zeman k výročí 21. srpna. V Den boje za svobodu v listopadu 2015 se Zeman objevil na pódiu s protiislámským aktivistou Martinem Konvičkou a pokoušel se zpívat hymnu. Loni 21. srpna přijal v Lánech komunistu a šéfa strany Vojtěcha Filipa. A letos bude vykládat rozumy v Parlamentních listech.
Ovčáček vykládá legendy o účasti Zemana na demonstraci 17. listopadu, aniž bychom tento počin měli nějak věrohodně zdokumentovaný. Trochu to připomíná vtip z komunistických dob, jak dědeček už nechodí na schůze partyzánů, protože ty nové tak nezná. Ale i kdyby se tehdy kutálel po dlažbě, všechno, co dělal potom, byla legitimizace starých komunistických struktur. Do Strakovy akademie a na Hrad ho ostatně dopravil svazácký funkcionář Šlouf. Zeman se obklopil šedivými (ale obratnými) figurkami z normalizačních dob. Kremlu se klaní jako Gustáv Husák a ve lhaní je stejně šikovný jako komunisté.
V jistém slova smyslu se ale Zeman právě v tento den do Parlamentních listů hodí. Je vlastně přesně tam, kde má být. Jinde, když pomineme Sputnik a plejádu dezinformačních webů, už ho stejně nikdo nebere vážně a on to ví.
