Když byl Miloš Zeman premiérem, jeho názory byly v mnoha ohledech poněkud jiné než dnes. V době, kdy nepotřeboval nahnat body v přímé prezidentské volbě, například označoval Svobodné, jejichž prezidentský kandidát Norbert Hofer je jeho favoritem, za profašistické.

Někdejší předseda vlády se ke Svobodným tehdy vyjadřoval v souvislosti s peticí, kterou strana zorganizovala. Jejím cílem bylo zabránit vstupu České republiky do Evropské unie kvůli dostavbě jaderné elektrárny Temelín. „Čím dříve se Rakušané zbaví pana Haidera (Jörg Haider, tehdejší předseda Svobodných, pozn. red.) a jeho postfašistické strany, tím lépe,“ uvedl Zeman v lednu 2002.

Oba politici mají rozdílné názory jak na jadernou energetiku (kterou má Hofer společnou se Zemanem nenáviděnými Zelenými), tak na Benešovy dekrety. V tomto případě by Hofer rád jednal o jejich zrušení. „Jít za tím by byl akt politické hygieny a ukázka morálky a pevného postoje,“ uvedl. Přitom právě Benešovy dekrety byly jedním z témat, která pomohla Zemanovy porazit Karla Schwarzenberga v roce 2013.

I přes tuto rozdílnost Zeman i Hofer vědí, že mají společnou velmi silnou kartu – uprchlíky. Český prezident soustavně kritizuje Evropskou unii, politiku německé kancléřky Angely Merkelové a vyzývá k uzavření hranic Evropské unie. Stejně tak Hofer se proti těmto tématům velmi silně vymezuje, na rozdíl od svého protikandidáta.

Hofer původně v květnových prezidentských volbách těsně prohrál s bývalým předsedou Zelených Alexanderem Van der Bellenem. Rakouský ústavní soud ale později volby zrušil kvůli nesrovnalostem při sčítání korespondenčních hlasů. Zeman tento krok uvítal a Hofera podpořil. Přijetí Hofera na Pražském hradě někteří politici a komentátoři označili za vměšování do rakouských voleb.

Opakované rakouské volby by se měly podle původního plánu konat 2. října. Situaci ale komplikují vadné hlasovací lístky. Je proto možné, že bude hlasování odloženo.