Prezident Miloš Zeman napsal dojemné přání Václavu Klausovi k jeho 80. narozeninám. Oslavil ho jako bojovníka za svobodu a zanadával si na společné protivníky.

Blahopřání bylo zveřejněno na stránkách Institutu Václava Klause. Původně, jak se tam sděluje, bylo publikováno v časopise Xantypa.

Dále čtěte

Vracíme Čechům noviny. Předplaťte si Týdeník FORUM

Jestli i vám od doby, kdy předseda vlády vzal Čechům dva klíčové deníky, institut papírových novin chybí, máte právě nyní…

Jsou to skutečně oslavná slovíčka: „Nejen v šedi politického průměru jsi byl výjimečným prezidentem republiky, což vyvolávalo zlost neschopných, ale i všehoschopných. Jistě sám vidíš, že v tomto se doba nezměnila. Možná, že těch šedivých myší poněkud přibylo… Mnoho z těch, kteří se nás dnes snaží poučovat a tváří se jako chodící reklamy na demokracii, bylo tiše zalezlých v KSČ nebo kdekoliv v normalizačních závětřích. Vlastně mne napadá, že právě ta závětří Ti byla vždy cizí… I teď, kdy se svět noří do uniformní šedi ubíjející názorovou pluralitu – bez níž je ale svoboda mrtva – pronášíš jasné názory. Navzdory novinářům, kteří tak rádi slouží mocným, navzdory politickým trpaslíkům, kteří odezírají přání ze rtů velmocí, tak, jako už tomu bylo tolikrát v české minulosti. Nabízí se mi napsat, že patříš mezi poslední mohykány svobody.“

Je to roztomilé, jak dva starší pánové, kteří život za komunistické normalizace trávili v závětří, teď sami sebe přesvědčují, jak čelili odvážně vichrům hněvu líté historie. Pobaví, když osoby z šedé zóny spílají údajným šedým myším. Klaus jako socialistický bankovní úředník skutečně nedělal nic, za co by hrozil komunistický kriminál. Zeman v závětří ústavu vyráběl gigantické prognózy, z kterých se nic nesplnilo. Nebyli to žádní proslulí kolaboranti, ale v zásadě lidé přizpůsobení. Měli nepochybně názory, které se od oficiální ideologie lišily, protože ta ideologie byla tak blbá, že to věděli i dělníci ve šroubárně. Že by to ale byli neohrožení bojovníci, o tom nemůže být ani řeči.

Dále čtěte

Kupte si knihu Jana Křesadla Skrytý život Cypriána Belvy

Na e-shopu FORUM najdete unikátní román Jana Křesadla Skrytý život Cypriána Belvy. Vlastní jméno autora bylo Václav…

Oba mají také společný truchlivý konec. Údajní bojovníci za svobodu mají něžný vztah k východním autoritářským režimům. Protože jim jejich inteligence a snad poslední promile studu poněkud brání otevřeně popírat, co je zjevné, že se v Rusku, Číně a Bělorusku brutálně porušují lidská práva, tak občas něco zamumlají, že to tam není jistě „standardní“, ale jinak hlásají naši suverenitu ohroženou podle nich Bruselem a podobně. Klaus obdržel od Putina Puškinovu cenu, Zeman papouškuje lži ministra Lavrova, oba se zdobí svatojiřskými stužkami a běhají na ruskou ambasádu na mejdany. Oba dva se na Hradě obklopili bizarními figurkami a výsledný dojem je mimořádně neestetický.

Udatní bojovníci svou odvahu projevují i tak, že mají hrůzu z nezávislých médií. Takový Zeman se nejlépe cítí v prostředí proruských dezinformačních webů. Tam nepříjemné otázky nehrozí. Jsou to ta samá média, co nadšeně referují o geniálních myšlenkách Václava Klause. Také nějaká ta loajální televize je vždycky příjemná. Tam je možné urážet moderátorku a stejně si zase redakce přileze pro nová moudra z úst státníkových.

Jsou to tihle dva, Václav Klaus a Miloš Zeman, kteří jako političtí trpaslíci  „odezírají přání ze rtů velmocí“. Zrovna těch velmocí, které jsou mimořádně odporné. Je otázka, jestli si svou směšnost odkvétající politické veličiny aspoň trochu uvědomují. Kdyby snad něco takového hrozilo, jistě přispěchají věrní rádcové a hbitě zasáhnou.